GETSEMANY
Popelec umělců 2017

Akademický kostel
Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu
středa 1. března 2017

 

VIDEO

18.00 hodin / Hanuš Hachenburg: Hledáme Strašidlo
Loutková divadelní hra, kterou napsal v roce 1943 čtrnáctiletý vězeň terezínského ghetta, v podání Gymnázia Přírodní škola. Koná se v sakristii. Vstup volný, přístup z nádvoří Klementina od 17.40 hodin.

19:00 hodin / Bohoslužba s udílením popelce v kostele Nejsv. Salvátora. Celebruje a promluví Mons. Tomáš Halík. Na varhany doprovodí Robert Hugo.

20:30 hodin / Vernisáž instalace gotického fragmentu Getsemanské zahrady
Promluví prof. Jan Royt, uvede Petr Vacík SJ a Benedikt Mohelník OP.

21:00 hodin / Představení nové knihy Norberta Schmidta Přímluva za současnost o výtvarných intervencích v kostele Nejsv. Salvátora.

 

V pořadí XXII. Popelec umělců pořádá
Akademická farnost Praha společně s Centrem teologie a umění při KTF UK.

 

foto © Petr Neubert

 

 

Kristus v Getsemanech

Nově objevený gotický reliéf
v kostele Nejsv. Salvátora

INSTALACE V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA

Katalog pro Akademickou farnost Praha vydalo nakladatelství Krystal OP
ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae v únoru 2017.

 

 

Obsah:

Tomáš Halík
Vzkaz z Getseman

Petr Vacík SJ
Očekávané překvapení

Jan Royt
Fragment s postavou Krista z kostela Nejsv. Salvátora

Benedikt Mohelník OP
Tajemství Krista ve městě

Jan Havrda
Historie a podoba dominikánského kláštera sv. Klimenta

Miroslav Kovář
Raně gotická a vrcholně gotická proměna dominikánského
kláštera sv. Klimenta

Jan Havrda
Místo nálezu fragmentu Krista na Olivetské hoře
v jezuitském kostele Nejsv. Salvátora

 

Editor: Norbert Schmidt
Redakce: Martin Bedřich
Sazba a grafika: Jiří Lammel

Foto: Martin Frouz, Jan Havrda, Jakub Hlavatý, Miroslav Kovář,
František Malý, Petr Neubert, Růžena Švecová a Jiří Vácha

Kristus v Getsemanech

Nově objevený gotický reliéf v kostele Nejsv. Salvátora
Instalace v presbytáři kostela
1. března – 14. dubna 2017

vernisáž:
Popelec umělců 2017 – Getsemany
1. března 2017 v 20:30 hodin

KATALOG
TISKOVÁ ZPRÁVA
POSTNÍ ZAMYŠLENÍ 2017

ODBORNÉ MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM
VIDEO
VIDEO POPELEC

 

foto © Petr Neubert

 

Šest set let starý fragment z portálu někdejšího dominikánského kostela sv. Klimenta, který byl náhodně objeven v roce 2016 pod schodištěm jižní věže kostela Nejsvětějšího Salvátora, se letos stane průvodcem postní doby. Nový objev zásadního významu, jeho instalace v presbytáři studentského kostela a doprovodný katalog budou představeny o Popelci umělců 1. března 2017 v presbytáři kostela.

 

V čase, na který padá temný stín násilí, tak jako padl na Ježíše v Getsemanech stín blížícího se utrpení, se v našich rukou nečekaně ocitá šest set let starý reliéf s tváří opuštěného Krista zápasícího v temnotách o věrnost, o sílu vložit svou úzkost a celou svou vůli do vůle toho, který se zdá mlčící a vzdálený. Jak zní vzkaz z Getseman? „Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení.“
Tomáš Halík

Pro některé zvlášť významné události Ježíš vybírá některé ze svých apoštolů, aby byli jejich přímými účastníky. Patří mezi ně i Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě krátce před zatčením. V těchto okamžicích se více než jindy projevuje Ježíšova identita vtěleného Slova a povaha jeho mesiánského poslání. Tajemství Ježíšova života, jak tyto momenty nazýváme, jsou zjevením vtěleného Slova.
Benedikt Mohelník OP

Jezuitský kostel Nejsv. Salvátora byl postaven na ruinách středověkého konventního kostela sv. Klimenta. Pražský klášter Bratří kazatelů, náš nejstarší mendikantský konvent, patřil k jedné z nejvýznamnějších církevních institucí v Čechách. Byl centrem vzdělanosti, mistři vyučující na řádové škole byli současně řádnými profesory na teologické fakultě pražské univerzity. Intelektuálně zaměření dominikáni intenzivně působili ve městech a pro své vystupování, misionářský elán a důraz na evangelijní chudobu se stali velmi oblíbenými.
Jan Havrda

Reliéf Krista na Olivetské hoře nalezený v sakráriu kostela Nejsv. Salvátora je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších objevů doposud neznámé památky středověkého sochařství v posledních deseti letech.
Jan Royt

 

foto © Petr Neubert

 

Návrh instalace: Norbert Schmidt
Realizace: Vladimír Pešek, Martin Janda
Osvětlení: Petr Žák
Produkce: Martin Staněk

Pořadatelé: Akademická farnost Praha a Centrum teologie a umění při KTF Univerzity Karlovy v Praze

Spolupracující instituce: Národní památkový ústav ú. o. p. v Praze, Česká dominikánská provincie

Výstavu a katalog podpořili: Hlavní město Praha a firma Etna

Prezentace nově objeveného gotického reliéfu Krista se koná
pod záštitou ministra kultury České republiky Daniela Hermana.

U příležitosti instalace vychází také v nakladatelství Krystal OP obsáhlý katalog.

Instalace bude přístupná vždy půlhodinu před a půlhodinu po bohoslužbě.
U Nejsv. Salvátora se mše svaté konají pravidelně v úterý v 19:00 hodin a v neděli v 14:00 a 20:00 hodin. Mimo tyto časy si mohou menší skupiny dopředu domluvit i individuální prohlídku na tel. 222 221 339 nebo prostřednictvím farního emailu info@farnostsalvator.cz. Kontaktní osoba: Marta Mills.

Ve středu 19. dubna 2017 proběhne v sakristii kostela Nejsv. Salvátora kolokvium s předními odborníky v oboru: prof. Janem Roytem, prof. Ivo Hlobilem, Mariusem Winzelerem, Janem Havrdou, Dušanem Foltýnem a Ondřejem Šefců.

 

 

Ohlasy a souvislosti:

Andrea Holasová: Kolokvium: Fragment Krista a dominikánský klášter sv. Klimenta
Odbor archeologie NPÚ Praha, Národní památkový ústav v Praze, 3. května 2017

Středověký Ježíš vystaven
Česká televize, Z metropole, 11. března 2017

Teresie Bečková: Vzácný gotický fragment s tváří Krista našel v kostele Nejsvětějšího Salvátora kněz při luxování
Český rozhlas, 4. března 2017

Karel Oujezdský: Getsemane / Popelec umělců 2017
rozhovory: Jan Royt, Norbert Schmidt a Tomáš Halík
Český rozhlas Vltava, Mozaika, 2. března 2017, cca 20:00

V rámci tradičního Popelce umělců odhalili u Salvátora
gotický fragment Krista v Getsemanech
Christnet, 2. března 2017

V kostele Nejsvětějšího Salvátora byl objeven gotický fragment Krista
Jesuit.cz, 2. března 2017

Découverte d’un relief unique du Christ dans une église pragoise
Radio Praha, 1. března 2017

Popeleční středa v Praze: Kostel Nejsvětějšího Salvátora přilákal stovky lidí
Blesk, 1. března 2017

V Klementinu byl nalezen unikátní, 600 let starý reliéf Ježíše Krista v Getsemanech
Ministerstvo kultury České republiky, 1. března 2017

Zbytek gotického reliéfu se našel při luxování
Český rozhlas Radio Praha, 1. března 2017

Průvodce dobou postní
Mladá fronta Dnes, 1. března 2017, s. 13

Sošku Krista vysál vysavačem! Po 600 letech…
Blesk, 1. března 2017, s. 6

Krista skoro vyluxoval…
Aha!, 1. března 2017, s. 11

Fragment Krista objevil vysavačem
Mladá fronta Dnes, 1. března 2017, s. 15

Andrea Grubnerová: Reliéf zobrazuje Ježíše Krista před zatčením
Pražský deník, 1. března 2017

V kostele u Salvátora bude večer tradiční Popelec umělců
Pražský deník, 1. března 2017

Jan Bohata: Krista našel při úklidu, položil si ho na poličku
Mladá fronta Dnes, 1. března 2017, s. 15

Zbytek gotického reliéfu provede postní dobou
Právo, 1. března 2017, s. 10

Popelec umělců, rozhovor s Norbertem Schmidtem
Český rozhlas Vltava, Mozaika, 1. března 2017, 22:30

Kázání Tomáše Halíka na Popelec umělců 2017
středa 1. března 2017

Našel se 600 let starý fragment sochy
Česká televize, Události v kultuře 28. února 2017, 11:45

Studentský barokní kostel Nejsvětějšího Salvátora ukrýval 600 let starou gotickou perlu
iForum, časopis Univerzity Karlovy, 28. února 2017

Gotický reliéf Ježíše Krista
Národní knihovna České republiky, 28. února 2017

Alena Scheinostová: Cenný nález provede postem
Katolický týdeník 28. března 2017, s.1

Nejvýznamnější objev středověkého sochařství
Česká televize – Události, 28. února 2017

Salvátorská farnost představila nedávno nalezený gotický fragment
Radio Proglas, 28. února 2017

Unikátní 600 let starý nález v kostele u Karlova mostu: Krista málem vyluxovali
Blesk, 28. února 2017

„Luxuju, luxuju a najednou kámen.“
Vzácný fragment Ježíše objevený při úklidu bude vystaven
CT24.cz, 28. února 2017

Zbytek gotického reliéfu Krista provede věřící postní dobou
denik.cz, 28. února 2017

Jan Bohata: Jímka skrývala gotický fragment s Kristem, ven se dostal díky vysavači
iDnes, 28. února 2017

Zbytek gotického reliéfu Krista provede věřící postní dobou
prazsky.denik.cz, 28. února 2017

V Praze představí vzácný reliéf zobrazující Ježíše Krista
prazsky.denik.cz, 28. února 2017

Top5týdne
Artlakt.cz, 28. února 2017

V Praze představí vzácný reliéf zobrazující Ježíše Krista
tyden.cz, 28. února 2017

Nalezen 600 let starý fragment kostela
Pořad s Petrem Vacíkem a Janem Havrdou
Česká televize Studio 6, 28. února 2017, 2:38

Ve farnosti u Salvátora ukážou šest set let starý reliéf Krista
iDnes, 17. února 2017

Ve farnosti u Salvátora našli fragment gotického Krista
denik.cz, 18. února 2017

La théologie tchèque aujourd’hui

(Česká teologie dnes)
Revue Théologique des Bernardins
Hors série, novembre 2016

 

 

Editorial
Frédéric LOUZEAU

Le savoir-faire théologique à Prague.
Entretiens avec la revue Salve et la plateforme Dominikánská 8
Gemma SERRANO

L’esprit prophétique ne doit pas s’éteindre.
Le tortueux voyage des frères prêcheurs à travers un quart de siècle de liberté
Benedikt MOHELNÍK, OP (Salve 3/2014: 25 let svobody)

Quelques réflexions concernant les prêtres face à l’État totalitaire communiste,
dans son contexte historique.
Tomáš PETRÁČEK (Salve 1/2011: STB a církev)

« Ta foi t’a sauvée, va en paix. » (Lc 7,50).
L’Évangile de Jésus Christ et la prostitution forcée.
Pavel Vojtěch KOHUT, OCD (Salve 2/2007: Prostituce)

L’instant de la foi
Tomáš HALÍK (Salve 2/2011: Kolumba)

Trop de bruit autour d’Espace et silence?
Réflexions sur l’Abbaye Notre-Dame de Nový Dvůr
Norbert SCHMIDT

La souffrance de Dieu chez Origène.
David VOPŘADA (Salve 4/2012: Utrpení Boha)

L’ecclésiologie eucharistique du Dialogue de sainte Catherine de Sienne
Ludvík GRUNDMAN, OP (Salve 1/2013: Sv. Kateřina Sienská)

 

 

 

Ohlasy a souvislosti:

La théologie tchèque aujourd’hui
kolokvium, debatní setkání
Collège des Bernardins, Paříž
čtvrtek 1. prosince 2016 v 18:30 hodin

La théologie tchèque aujourd’hui

Collège des Bernardins, Paříž
čtvrtek 1. prosince 2016 v 18:30 hodin

 

Spolupráce české revue Salve a pařížské Collège des Bernardins přinesla další nové plody a na ně navazující podněty. V Paříži vyšlo v listopadu 2016 speciální číslo Revue Théologique des Bernardins nazvané La théologie tchèque aujourd’hui [Česká teologie dnes]. Více než dvěstěpadesátistránkový svazek otevírá editorial z pera Frédérica Louzeaua, ředitele Sekce výzkumu a zároveň hlavního editora revue, který v něm shrnuje, jak se v posledních letech rozvíjely kontakty a spolupráce mezi Collège des Bernardins a českými partnery. Na editorial navazuje obsáhlý rozhovor, který vedla Gemma Serrano, profesorka teologické fakulty Notre-Dame a badatelka Sekce výzkumu, s několika členy redakční rady revue Salve. Ta při své návštěvě v Praze na jaře 2016 rozmlouvala s dominikány fr. Benediktem Mohelníkem a fr. Filipem Boháčem o různých aktivitách platformy Dominikánská 8, Kláry Jirsové a architekta Norberta Schmidta se ptala na vztah církve a umění, konkrétně na uměleckéh intervence v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze a na práci Centra teologie a umění při Katolické teologické fakultě UK v Praze (CTU). Nakonec se řeč s redaktorem Martinem Bedřichem stočila na to, jak se tvoří jednotlivá čísla revue Salve, jak časopis reaguje na aktuální události a jak obsah čísla dále ovlivňuje domácí myšlení např. v podobě dalších doprovodných akcí. Profesorka Serrano se v rozhovorech vždy snažila vystihnout, jaký teologický přístup stojí za jednotlivými aktivitami a jak se navzájem propojují a ovlivňují. Z výsledného textu, který vznikl na základě několikahodinového rozhovoru, je dobře patrné, že silnou stránkou „umění dělat teologii v Praze“ – jak je celý rozhovor nadepsán – je právě schopnost spolupráce různých institucí a různě se překrývajících skupin lidí. Ta totiž vytváří bohatou synergii a pestrost přístupů i způsobů zpracování.

Tělo francouzského čísla časopisu tvoří překlady sedmi původních českých textů, vydaných – až na jednu výjimku – v revue Salve. Články byly vybrány tak, aby alespoň naznačily šíři záběru, který česká revue v monotematických číslech předkládá svým čtenářům a jenž se zdál být podnětný i pro francouzskou stranu.  Mezi autory se objevují Benedikt Mohelník, Tomáš Petráček, David Vopřada, Pavel Vojtěch Kohut a další. Speciální číslo je oproti zvyklostem Revue Théologique obohaceno o prvek typický pro české Salve, jímž je bohatý obrazový doprovod. Tvoří ho výběr fotografií uměleckých intervencí v kostele Nejsvětějšího Salvátora či v pražském dominikánském klášteře.

Vydání speciálního českého čísla Revue Théologique doprovázelo kolokvium v Collège des Bernardins v Paříži, které se konalo 1. prosince 2016. Francouzští hostitelé vyhradili dvě a půl hodiny pro přednášky a obsáhlé debaty. Večer uvedl již zmiňovaný Frédéric Louzeau úvahou o výzvách, před nimiž stojí teologické bádáni v současnosti. Benedikt Mohelník následně představil revue Salve a její kontext vytvářený činností Akademické farnosti v Praze, platformou Dominikánská 8 a počiny CTU, stejně jako konkrétní texty vybrané pro francouzské vydání. Hlavním bodem prvního bloku pak byl příspěvek historika a teologa Tomáše Petráčka, který shrnul základní teze týkající se interpretace II. vatikánského koncilu formulované v jeho nedávno vydané knize Církev, tradice, reforma. Tomuto tématu se věnovala i navazující diskuse. V druhém bloku nastínila Klára Jirsová principy, jimiž se výstavní rada Akademické farnosti a členové CTU řídí při práci se současným uměním, podělila se o své osobní zkušenosti získané během kurátorské práce a přítomné zaujala i hojným obrazovým materiálem představujícím konkrétní realizace. Nakonec promluvil Benedikt Mohelník o činnosti Dominikánské 8 jakožto o utváření apoštolské teologie, což je v jeho pojetí taková teologická práce, jež bude určována jak pevným zakotvením v  tradici, tak ve svobodné tvořivosti a  radostného života vedeném evangeliem. Mezi českými hosty a jejich francouzskými posluchači se v závěru rozvinula přátelská otevřená diskuse o podstatných otázkách a problémech, které se ukázaly jako naléhavé, stejně jako podnětné pro všechny zúčastněné.

 

 

Revue Théologique des Bernardins
Hors série, novembre 2016.
La théologie tchèque aujourd’hui – Česká teologie dnes

Editorial
Frédéric LOUZEAU

Le savoir-faire théologique à Prague.
Entretiens avec la revue Salve et la plateforme Dominikánská 8
Gemma SERRANO

L’esprit prophétique ne doit pas s’éteindre.
Le tortueux voyage des frères prêcheurs à travers un quart de siècle de liberté
Benedikt MOHELNÍK, OP (Salve 3/2014: 25 let svobody)

Quelques réflexions concernant les prêtres face à l’État totalitaire communiste,
dans son contexte historique.
Tomáš PETRÁČEK (Salve 1/2011: STB a církev)

« Ta foi t’a sauvée, va en paix. » (Lc 7,50).
L’Évangile de Jésus Christ et la prostitution forcée.
Pavel Vojtěch KOHUT, OCD (Salve 2/2007: Prostituce)

L’instant de la foi
Tomáš HALÍK (Salve 2/2011: Kolumba)

Trop de bruit autour d’Espace et silence?
Réflexions sur l’Abbaye Notre-Dame de Nový Dvůr
Norbert SCHMIDT

La souffrance de Dieu chez Origène.
David VOPŘADA (Salve 4/2012: Utrpení Boha)

L’ecclésiologie eucharistique du Dialogue de sainte Catherine de Sienne
Ludvík GRUNDMAN, OP (Salve 1/2013: Sv. Kateřina Sienská)

 

 

 

Ohlasy a souvislosti:

La théologie tchèque aujourd’hui
Collège des Bernardins, 1. prosince 2016 v 18:30 hod

Collège des Bernardins 2014
Eglise et mémoire tchèque, entre liens et blessures
Církev a česká paměť, mezi pouty a ranami
úterý 2. prosince 2014
Conversation avec Tomáš Halík
Donner du temps à l’éternité – La patience envers Dieu
Rozhovor s Tomášem Halíkem
Dát čas věčnosti – Trpělivost s Bohem
čtvrtek 4. prosince 2014

Francie v Čechách
Denis Dupont-Fauville, Robert Krumphanzl, Antoine Guggenheim, Gemma Serrano
čtvrtek 2. května 2013 v 19:00 hodin

Terezie Bečková: College des Bernardins,
místo pro duchovní a kulturní dialog v srdci Paříže
Český rozhlas Vltava, 29. prosince  2013

Konference o katedrále I.
přednáška kardinála André Armand Vingt-Trois, pařížského arcibiskupa
Pražský hrad 21. listopadu 2011

Uzdravení paměti v postkomunistické společnosti
Guérison de la mémoire dans une société postcommuniste
debatní večer v Collège des Bernardins v Paříži
úterý 24. května 2011, 18:00–22:00 hodin

Jérôme Beau – Collège des Bernardins v Praze
neděle 18. dubna a pondělí 19. dubna 2010

Klára Jirsová: Collège des Bernardins – církevní experiment v Paříži
Salve 4/2009 – francouzský katolicismus

Orchestr Berg
Utrpení Panny orleánské

kinokoncert
Akademický kostel Nejsv. Salvátora
středa 16. září 2015 v 19:45 hodin

hudba: Bronius Kutavičius (2009)
režie: Carl Theodor Dreyer (1928)

Orchestr BERG & dirigent Peter Vrábel

 

Slavné Dreyerovo drama je dodnes řazeno nejen k vrcholným němým filmům, ale i k mezníkům filmového umění vůbec. Snímek líčí poslední fázi života Johanky z Arku – předem rozhodnutý soudní proces vedoucí k trestu smrti upálením. Nejde však o typický historický velkofilm. Dreyer historickou vrstvu příběhu potlačil a zaměřil se na rozměr přetrvávající v čase: expresivně vyjádřil konflikt me zi fanatismem a pokorou, mocí a bezbranností, lží a pravdou. Tomu odpovídá střídmá výprava – převážná většina filmu se odehrává v interiéru. Snímku naopak dominují detailní záběry tváří soudců a Johanky a psychologických proměn jejich výrazu. Působivost filmu stojí i na fascinujícím výkonu představitelky hlavní role, jíž je Renée Maria Falconetti.

Podivný osud čekal film po jeho dokončení. První i druhý Dreyerův sestřih nešťastnou náhodou shořel. Z jedné nalezené kopie v roce 1951 francouzští filmoví historici sestavili verzi odpovídající přibližně druhé Dreyerově verzi, přidali k ní však úryvky z klasické hudby a namluvený komentář, což Dreyer označil za absurdní. V roce 1981 došlo ke slavnému nálezu originální verze, paradoxně při stavebních úpravách jakéhosi ústavu pro duševně choré u norského hlavního města Oslo.

Dánský režisér Carl Theodor Dreyer (1889–1968) patřil k zakladatelům tzv. „spirituální kinematografie“. Zaměřil se na vysokou estetizaci obrazu, po tematické stránce se často zabýval konfliktem dobra a zla. Listy ze satanovy knihy (1920) natočil na půdorysu čtyř duchařských příběhů, v dramatu Michael (1924) k vyjádření duševních stavů poprvé využil montáže detailů. Syntézou těchto postupů je vrcholné dílo Utrpení Panny orleánské (1928). Pro malou komerční úspěšnost natočil další film Den hněvu o čarodějnických procesech až v roce 1943. Mystikou je prodchnuto i ceněné drama Slovo (1955) o síle lásky a víry. Poslední film Gertrud vznikl v roce 1964. (www.carlthdreyer.dk)

Bronius Kutavičius (*1932) je nejvýznamnější současný litevský skladatel. Převážná část jeho tvorby bývá řazena k minimalismu. Ten má však v Kutavičiusově případě kořeny nikoli v americkém směru, ale v litevské lidové hudbě, především v sutartinės – unikátních litevských polyfonních písních „minimalistické“ povahy, které Kutavičiusovi učarovaly. Skladatel se proslavil zejména svými oratorii ze 70. a 80. let, ve kterých zprostředkoval svou uměleckou představu rituálů pohanských předků Litevců (např. Panteistické oratorium, Poslední pohanské rituály). Později čerpal vlivy i z jiných starobylých kultur – japonské, keltské… (cyklus Brány Jeruzaléma, oratorium Boj stromů atd.). Napsal mj. operu Lokys (Medvěd) podle stejnojmenné mystické novely Prospera Mériméa, dílo na pomezí opery a oratoria Oheň a víra, zasazené do doby jediného litevského krále Mindaugase, nebo cyklus skladeb inspirovaný poémou Roční doby litevského klasika Kristijonase Donelaitise (překlad této poémy máme i v češtině). (www.mxl.lt/kutavicius)

„Budoucnost mi je zcela ukradená… je chladná, nejasná, nevábná. Naopak mě velice zajímá vše, co bylo. Každý detail minulosti o něčem z dané doby vypráví, může to být konkrétní i abstraktní věc. Okouzluje mne skryté tajemství uplynulých událostí: To je mé tvůrčí krédo.“ (BK)

V letech 1978–1989 Kutavičius zkomponoval doprovod k šestnácti filmům, dokumentárním i celovečerním, šlo však spíš o „chlebodárné“ objednávky. Hudba k Utrpení Panny orleánské se od nich liší tím, že ji lze označit za regulérní opus. Při jeho tvorbě muselo Kutavičiusovi, coby skladateli se sklonem k tomu čerpat látku v dávné minulosti, učarovat už samotné téma. Vznik této hudby inicioval Vilnius – evropské hlavní město kultury 2009, projekt byl poprvé uveden v listopadu 2009 v rámci filmového fóra Scanorama, konaného v litevské metropoli. Stejně jako v mnoha jiných Kutavičiusových dílech, i zde bylo pro něj primární přenesení ducha doby. Kutavičius toho dociluje střídmými, ale dostatečně účinnými prostředky: Kombinuje pro něj příznačné minimalistické postupy s chorálovou sazbou ve smyčcích, varhanním jednohlasem, citátem gregoriánského chorálu ze zvukového pásu či s údery zvonů. Kutavičiusova hudba není popisná ani komentující, záměrně rezignuje na prvoplánovou metrickou shodu akcentů s obrazem, a přece s filmem vytváří jednu narativní linii, kontrapunkticky podporuje dění na plátně a sugestivně u mocňuje jeho účinek. „Ve filmu není žádný kontrast, jen výjev muk. Snažil jsem se vyhnout nudné ilustrativní hudbě a vytvořil jsem hudbu samostatnější, která se od filmového obrazu místy vzdaluje,“ říká skladatel. V závěru, kdy se schyluje k zapálení hranice, nechává Kutavičius s orchestrem znít ze zvukového pásu finální sbor na slova Sigitase Gedy ze své symfonie Epitaf uplynulému věku. Dost možná je v tom symbolika. „Juodi paukščiai snieguos, nepaliaujamai klykiantys paukščiai…“ – Černí ptáci ve sněhu, bez ustání křičící ptáci… Sigitas Geda, k jehož textům se Kutavičius jako skladatel obracel nejednou, výjimečný litevský básník s pohnutým osudem, zemřel na konci roku 2008…

Nejen Kutavičius „ozvučil“ Dreyerovo Utrpení Panny orleánské hudebním doprovodem. Už před ním tak učinili například Holanďan Jon van den Booren (1985), Ital Carlo Crivelli (2003), Dánové Ole Schmidt (1982) a Jesper Kyd (2007), slovinský kontra basista Tomaž Grom (1996), ale také britské elektronické duo In The Nursery (2008) či Nor Gisle Martens Meyer a.k.a. Ugress (2003). Nejznámější hudbou, která se k Dreyerovu snímku váže, je oratorium Richarda Einhorna Voices of Light (1994), které však bylo filmem pouze inspirováno, nevzniklo jako doprovod, třebaže DVD společnosti Criterion Collection z roku 1999 s rekonstruovanou verzí filmu toto dílo obsahuje i jako zvukovou stopu, kterou si divák může pustit spolu s filmem. Dodejme zajímavost, že ve stejné době, kdy vznikala Kutavičiusova partitura, psal hudbu k Utrpení i další skladatel z Pobaltí – Estonec Tõnu Kõrvits (pro L’Ensemble De Basse-Normandie).

Eva Kesslová

 

foto © Martin Staněk

 

Orchestr BERG je špičkové české těleso, které přináší svěží vítr načeskou hudební scénu – uvádí divácky atraktivní a novátorské projekty, soustřeďuje se na uvádění současné hudby a hudby 20.století. Tu kombinuje například s divadlem, filmem,baletem,
pantomimou, videoartem apod., vystupuje často mimo tradiční sály. Prostřednictvím objednávek nových děl u českých skladatelů především mladé generace pomáhá vytvářet nové hodnoty a investuje do budoucnosti hudby a umění. Má na svém kontě desítky světových premiér a ještě více českých premiér světových skladatelů. Ke koncertní činnosti orchestru patří vystoupení na mezinárodních festivalech a významných domácích
pódiích. Spolupracuje s baletem Národního divadla (Ibbur, Zlatovláska). Vedle mnoha záznamů pro Český rozhlas, na CD nebo k pořadu pro Českou televizi se Orchestr BERG prezentuje i na DVD s live nahrávkou baletu Zlatovláska (Supraphon). K zajímavým projektům orchestru patří scénický koncert Songs of Wars I have seen německého skladatele a divadelníka Heinera Goebbelse, uvedený s mimořádným ohlasem na letošním festivalu Pražské jaro, hudebně divadelní inscenace Schwarz auf Weiss (Černé na bílém) stejného autora, živý doprovod Dreyerova němého filmu Utrpení Panny orleánské
hudbou litevského skladatele Broniuse Kutavičiuse nebo scénický koncert timINg
na Nové scéně Národního divadla, kde bylo mj. uvedeno v české premiéře legendární dílo Györgye Ligetiho Poème symphonique pro 100 metronomů.
Peter Vrábel je slovenský dirigent, který žije a pracuje v Praze. V roce 1995 založil Orchestr BERG a určil jeho hudební směřování – díky němu je dnes tento orchestr oceňován jako jedinečný interpret hudby 20. století a hudby soudobé. Spolupracuje se soudobou českou skladatelskou špičkou a vytváří inspirativní tvůrčí prostor pro
vynikající umělce mladé generace. Je držitelem Ceny Gideona Kleina. Za svoji práci s Orchestrem BERG získal v roce 2010 od České hudební rady / UNESCO ocenění za zásluhy o kvalitu a šíření české hudby.

 

Orchestr BERG
David Pokorný (koncertní mistr), Alexey Aslamas, Kristian Vacek,
Kateřina Janálová – 1. housle; Anna Romanovská Fliegerová, Michael Romanovský,
Anna Bartoňová, Martina Müllerová – 2. housle; Martin Adamovič,
Adam Pechočiak – viola; Štěpán Drtina, Šimon Marek – violoncello;
Jan Kořínek – kontrabas; Oleg Sokolov – bicí; Stanislav Gallin – varhany;
Peter Vrábel – dirigen

Utrpení Panny orleánské / La Passion de Jeanne d’Arc
Francie, 1928, 82 min., čb, DVD
němý film, s francouzskými, anglickými a českými mezititulky
Režie: Carl Theodor Dreyer
Scénář: Joseph Delteil, Carl Theodor Dreyer
Hrají: Renée Maria Falconetti, Eugene Silvain, André Berley, Antonin Artaud ad.
hudba: Bronius Kutavičius (2009)

Magdalena Bartáková
PROCHÁZENÍ

výtvarná intervence v rámci projektu NIKA 7a

nový foyer barokního refektáře
dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze, Jilská 7a
listopad 2016 listopad 2017

 

Výtvarná intervence byla zahájena při hudební performance PROCHÁZENÍ
v pondělí 14. listopadu 2016.

foto © Petr Neubert

 

 

Magdalena Bartáková (* 1980), MgA., vystudovala Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze, ateliér filmové a televizní grafiky prof. Jiřího Barty. Její animovaný film Zahrada uzavřená získal v roce 2009 čestné uznání poroty na mezinárodním festivalu Anifest v Třeboni. Kromě filmu se věnuje také malbě, grafice, scénografii a tvorbě světelných objektů. Důležitým tématem je pro ni vztah hudby a výtvarného umění. V letech 2012 a 2013 výtvarně spolupracovala na site specific projektech Orchestru Berg. V roce 2017 vytvořila scénografie pro dvě představení Dismanova dětského rozhlasového souboru, která se aktuálně hrají v divadle Minor (Do velké krajiny Dudédu a Kam zmizela Rebarbora). Jako pedagožka působí na FAMU a na Gymnáziu Přírodní škola v Praze.

 

pořadatelé:
platforma Dominikánská 8 a Centrum teologie a umění při KTF UK

 

    

 

Ohlasy a souvislosti:

Sváteční slovo provinciála dominikánů Benedikta Mohelníka
Česká televize 2, 10. prosince 2017

PROCHÁZENÍ – dernisáž
rozloučení s instalací Magdaleny Bartákové
Anna Háblová – básně, Slavomír Hořínka – housle
foyer barokního refektáře dominikánského kláštera u Sv. Jiljí
středa 22. listopadu 2017 v 19:30 hodin

PROCHÁZENÍ
výtvarná a hudební intervence
Klášter dominikánů v Praze, Husova 8
14. listopadu 2016 v 19:30 hodin
Magdalena Bartáková, Slavomír Hořínka a studenti Katedry skladby pražské HAMU

PROCHÁZENÍ

výtvarná a hudební intervence

Magdalena Bartáková, Slavomír Hořínka
a studenti Katedry skladby pražské HAMU

klášter dominikánů v Praze,
vstup barokním refektářem, Jilská 7a
pondělí 14. listopadu 2016 ve 21:00 hodin

Výtvarná intervence Magdaleny Bartákové a hudební performance mladých skladatelů z Katedry skladby pražské HAMU pod vedením Slavomíra Hořínky rozzáří a rozezní na chvíli nejen barokní refektář, jeho foyer, ale i celou rajskou zahradu dominikánského kláštera. Spolu s umělci se vydáme na cestu mezi starými zdmi, tichem a novými zvukovými a světelnými plochami. Umělecká intervence mimo jiné svým experimentálním rozměrem opět přispěje k otázce, jak toto podivuhodné místo v samotném historickém centru Prahy aktuálně uchopit. Na probouzení kláštera se budou podílet nástroje ze všech koutů světa jako šakuhači, sitár, erhu, saxofon, barokní housle, bajan, elektronika. Hudebníci tak otevřou prostory, které se rozprostírají daleko za prastarými klášterními klenbami: prostory fantazie, rozletu i soustředění, prostory vzrušení i tichého spočinutí, prostory hledání a tázání. Stejně tak i nový papírový objekt šitý na míru ztracenému stavebnímu prostupu prolomí paměť architektury do nečekané dálky.

 

 

Slavomír Hořínka – barokní housle
Martin Klusák – zvuková instalace
Vlastislav Matoušek – šakuhači
Miroslav Tóth – saxofon
Barry Yuk Bun Wan – erhu
Roman Zabelov – bajan
Vratislav Zochr – sitár

Magdalena Bartáková – papír a světlo (Nika 7a)

Benedikt Mohelník OP – úvodní slovo

Intervenci pořádá platforma Dominikánská 8 a Centrum teologie a umění při KTF UK
ve spolupráci s pražskou HAMU a s laskavou podporou Městské části Praha 1.
kurátoři projektu: Filip Boháč OP a Norbert Schmidt
osvětlení: Etna (Nika 7a) a Brumlight (Procházení)

 

foto © Petr Neubert

 

 

   

 

Ohlasy a souvislosti:

(INTER)SPACES
Patrik Hábl, Michal Rataj
rajská zahrada kláštera dominikánů v Praze, Husova 8
čtvrtek 24. září 2015 v 19:30 hod

Ostatky a jejich mezinárodní význam
Vratislav a Praha

mezinárodní konference o katedrále V

Arcibiskupství pražské
Hradčanské náměstí 16
Hradčany, Praha 1

sál kardinála Berana
pondělí 21. listopadu 2016 od 13.00 hodin

 

Letošní rok je rokem 700. výročí narození Karla IV. Často se mluví o Karlově „sběratelské vášni“, která se měla týkat ostatků svatých. Přestože se někteří historikové domnívají, že šlo o sběratelství podobné „kabinetům kuriozit“ italských humanistů, u Karla IV. se kromě důvodů náboženských, kde bezpochyby hrála svou roli Karlova niterná zbožnost, jednalo také o důvody politické, zejména snaha o posvěcení císařského majestátu, které mělo vést k upevnění panovníkovy politické pozice. (Skutečnost, že ostatky hrály i svou mezinárodně politickou roli lze vidět např. i na případě Jindřicha Ptáčníka a svatého Václava, který zasvěcením chrámu na Pražském hradě sv. Vítu, zachoval a upevnil české knížectví.)

O významu, který Karel IV. přikládal ostatkům svatých, vypovídají dobové soupisy vzácných předmětů uložených ve svatovítském chrámovém pokladu v Praze a rovněž soupisy pokladu karlštejnského. Skutečnost, že Karel IV. nebyl pouhým sběratelem, dosvědčuje to, že část svých akvizic postupně předal do opatrování různým církevním institucím. Vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pohořelé např. daroval relikvii prstu sv. Jana Křtitele – hlavního patrona vratislavské diecéze. Jaký přesně význam měl tento akt v rámci integrace Slezska s Českým královstvím, jehož počátky nacházíme už v politice posledních Přemyslovců, které však vrcholí za vlády Karla IV.? A co lze o darování, ale někdy i loupení ostatků v době Karlově říci obecně? Jaký smysl mělo putování ostatků celou tehdejší Evropou? Spojovalo nebo spíše rozdělovalo evropské národy?

Dnes tento středověký zájem o ostatky můžeme lépe chápat na pozadí toho, jak jsou nám drahé věci našich blízkých. Středověký člověk viděl jako svou povinnost uctívat ostatky lidí, kteří byli v minulosti nástrojem Ducha svatého. Stejně tak jako dnes, ani v minulosti neuctívali věřící ostatky pro ně samé, ale pro duši, která byla spojena s jejich tělem.

 

 

program konference:

13:00 – úvodní slovo děkana Ondřeje Pávka: Relikvie dnes

13:15 – úvodní slovo vratislavského arcibiskupa Józefa Kupnyho

13:45 – doc. Tomáš Petráček: Předpoklady ostatkové úcty ve středověku

14:15 – dr. Radek Martinek: Typologie relikvií

14:45 – doc. Vladimír Hrubý: Paralely mezi Vratislaví a Prahou

15:15 – 15:45 – diskuse

15:45 – 16:00 – přestávka

16:00 – dr. Czesław Mazur: Relikvie sv. Jana Křtitele

16:30 – prof. Jan Royt: Relikvie a ideová koncepce katedrály sv. Víta

17:00 – 17:30 diskuse

18:00 – mše svatá ke cti sv. Cecílie v katedrále sv. Víta
(setkání chrámových sborů)

Konferenci, která je určena všem zájemcům o fenomén katedrály, budou moderovat Aleš Pištora a Norbert Schmidt. Tlumočení do češtiny bude zajištěno.

 

 

kontakt pro média:
Aleš Pištora – tiskový mluvčí Pražského arcibiskupství
e-mail: Ales.Pistora@apha.cz, tel.: 724 882 842

registrace na konferenci:
Michal Breza, Arcibiskupství pražské
e-mail: michal.breza@apha.cz

konferenci pořádají:
Arcibiskupství pražské
Metropolitní kapitula u Sv. Víta
Centrum teologie a umění při Katolické teologické fakultě v Praze

 

 

Ohlasy a souvislosti:

Katedrála v siločarách času
rozhlasové procházky nejen
katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Krakovský Wawel a Pražký hrad
rozvoj katedrál a katedrálních okrsků ve 20. a 21. století
konference o katedrále II
Mladotův dům, Vikářská ul. 37, Pražský Hrad
čtvrtek 22. listopadu 2012

Hudba v katedrále I.
konference v Mladotově domě na Pražském hradě – 13:00 hodin
slavnostní nešpory v katedrále sv. Víta – 18:00 hodin
čtvrtek 10. října 2013

Hudba v katedrále II.
konference v Mladotově domě na Pražském hradě – 13:00 hodin
slavnostní nešpory v katedrále sv. Víta – 18:00 hodin
čtvrtek 9. října 2014

Katedrála v době probouzení národů
sv. Petr v Kolíně nad Rýnem a sv. Vít v Praze
konference o katedrále IV
Arcibiskupství pražské
pátek 21. listopadu 2014

Hudba v katedrále III. – staročeské roráty
staročeské roráty – kostel Všech svatých – 7:00 hodin
konference v Mladotově domě na Pražském hradě – 9:30 hodin
slavnostní nešpory v katedrále sv. Víta – 17:00 hodin
sobota 5. prosince 2015

Katedrální huť – Praha a Vídeň
mezinárodní konference o katedrále V
Arcibiskupství pražské
pátek 20. listopadu 2015 od 13:00 hodin

Bílá hora 2016
ekumenická bohoslužba
a umělecká intervence
nad hrobem padlých v bitvě 8. listopadu 1620

Václav Cigler a Michal Motyčka

poutní areál Panny Marie Vítězné na Bílé hoře
neděle 6. listopadu 2016 v 17:00 hodin

ekumenické bohoslužby se zúčastní
kardinál Miloslav Vlk a Pavel Pokorný

 

Letošní již tradiční ekumenická bohoslužba k výročí bitvy na Bílé hoře mimo jiné otevře i novou uměleckou intervenci nad hrobem padlých v bitvě 8. listopadu 1620. Jejími autory jsou Václav Cigler a Michal Motyčka. Jejich průzračně jednoduchý koncept otevírá v areálu kláštera možnost „prostoru nového naplnění. Tématizují potenciál prázdna a zároveň i touhu po celistvosti a dokonalosti. Umělci vytvářejí prostor bohaté jednoduchosti jako podnět k setkání: Setkání se sebou samým, setkání s druhými lidmi, ale i setkání s těmi, kdo nás předešli, kdo se stali oběťmi krutých událostí. Opět se tak před námi na podzim na Bílé hoře otevírá martenovská úvaha: „Jsou dvojí katastrofy, ničící – a tvořící. Očistné katastrofy, jejichž láva spaluje jakési otrávené vegetace života. Vaše vás nezničila, jste. Z čeho vás očistila? Přemýšlejte!“

Ekumenické bohoslužbě budou letos předsedat kardinál Miloslav Vlk, emeritní arcibiskup pražský a primas český, a Pavel Pokorný, farář ve Střešovicích, který zastává funkci prvního náměstka synodního seniora ČCE. Liturgický koncept připravil Jan Rückl. Při krátké vernisáži, která následuje bezprostředně po bohoslužbě, promluví Norbert Schmidt a Václav Cigler. Bohoslužbu a vernisáž bude doprovázet gregoriánský chorál v podání Terezy Havlíkové, Kláry Jirsové, Kateřiny Pavlokové, Renaty Pušové a Ludmily Topiarzové.

 

Václav Cigler (* 1929) je mezinárodně uznávaný výtvarník a pedagog. Ciglerova tvorba  je zaměřena na plastické objekty z broušeného optického skla, návrhy a realizace osvětlovadel a šperků, kresby, prostorové, světelné a kinetické projekty a kompozice pro architekturu. Je zastoupen v mnoha světových galeriích a má za sebou desítky výstav.
Více je možno se dozvědět např. zde.

Michal Motyčka (* 1974) je architekt a umělec, absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze, ateliér Sklo v architektuře u prof. Mariana Karla na VŠUP v Praze. Zabývá se architekturou a současným vizuálním uměním, vystavoval v mezinárodně respektovaných muzeích v Ebeltoftu, v Aarhusu a v Lommelu. Dlouhodobě spolupracuje s Václavem Ciglerem. Mezi poslední společné projekty patří například Menza a Světelný kříž a světelné  instalace v piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli (2015) nebo výstava Cigler Motyčka – Akčytom Relgic v českobudějovickém Domě umění (2016).

pořádající instituce:
Opatství Venio na Bílé hoře
Centrum teologie a umění při KTF UK

Intervenci podpořila Městská část Praha 17.

přístupnost areálu, hrobu a umělecké intervence:
– mše svaté: čtrvtek 16:30/17:30 hodin (zimní/ letní čas), neděle 11:00 hodin
– areál je přístupný také během pravidelných nešpor, které začínají vždy v 18:00 hodin
– aktuální rozvrh bohoslužeb sledujte na www.benediktinky.cz
– pro skupiny lze domluvit individuální prohlídku u sestry Francescy Šimuniové OSB:
benediktinky@centrum.cz, 775 988 449

 

Ohlasy a souvislosti:

Bílá hora 2014
umělecká intervence
nad hrobem padlých v bitvě 8. listopadu 1620
Patrik Hábl, Michal Rataj a Norbert Schmidt
poutní areál Panny Marie Vítězné na Bílé hoře
7. září – 8. listopadu 2014