Nové tváře starých soch

Mezioborová konference u příležitosti výstavy
Tvář – příběh ztracení a touha znovunalézání

Litomyšl, Zámecký pivovar
pondělí 7. listopadu 2016
10:00 – 17:00 hodin

V pondělí 7. listopadu proběhne v Litomyšli v souvislosti s výstavou Tvář – Příběh ztracení a touha znovunalézání, mezioborová konference Nové tváře starých soch. Hlavním tématem bude otázka po různých možnostech prezentace a rozvíjení svěřeného historického dědictví. Jak dnes máme nakládat se svěřenými poklady – jako je například Madona z Osíka, nejstarší dochovaná řezba na našem území, – aby nezůstaly jen zajímavými položkami v muzeálních vitrínách? Jak můžeme dnes aktivovat jejich mnohdy zastřené estetické, obsahové či dokonce existenciální výpovědi? Účast mimo jiné přislíbili Karol Bayer, Michaela Ottová, Josef Pleskot, Tomáš Petráček či Marius Winzeler. 

Konference proběhne ve velkém sále  Zámeckého pivovaru. Začne v 10:00 a skončí cca v 18:00 hodin. Setkání bude rozděleno do tří bloků. Každý zahájí krátká úvodní přednáška, po které bude následovat panelová diskuze, která se vždy v závěru otevře i všem přítomným. Těžiště setkání by mělo spočívat v kritickém mnohovrstevnatém dialogu. V prvním bloku nazvaném konzervace a restaurování památky se podíváme na aktuální vývoj a problémy, které se diskutují mezi odborníky na restaurování a památkovou péči. V druhém bloku nadepsaném prezentace díla budou v centru pozornosti především otázky současné muzeologie a výstavní praxe. Třetí blok s názvem muzealizace versus nový život se pokusí odborné otázky zapojit do širšího celospolečenského kontextu.

Konkrétnější diskutovaná témata mohou být například tato:

  • problematika úměry restaurátorského zásahu na historickém objektu navraceném do jemu odpovídajícího prostředí a naopak na objektu (movitém, nemovitém), který se má stát exponátem v celé šíři tohoto pojmu;
  • hledání řešení sanace historického uměleckého díla a variace konceptu jeho restaurování s respektem k jeho materiální, historické, umělecké a estetické podstatě a hodnotě;
  • historické umělecké dílo bez vazeb na místo a motivaci jeho vzniku a ztráta jeho funkce služebnosti;
  • pozice historického uměleckého díla v nově nastaveném expozičním prostoru s chybějícími parametry prostoru sakrálního, představujícího partie přístupné a nepřístupné, specifickou úlohu proměnlivosti světla, problém „bílé krychle“;
  • nakolik podléhat, či nepodléhat pohledu na umělecké dílo minulosti, ať už se jedná o dílo solitérní, movité či architekturu z našeho časoprostoru, ovládaného aktuálně  nastavenou estetickou normou.

Konferenci pořádá Zámecké návrší p. o. ve spolupráci s Fakultou restaurování UP a Centrem teologie a umění při KTF UK.

Jednodenní setkání zahájí Radomil Kašpar, starosta Města Litomyšl.

K debatnímu stolu zasednou doc. ak. mal. Jaroslav J. Alt, malíř a restaurátor (Fakulta restaurování UP); Ing. Karol Bayer, děkan Fakulty restaurování v Litomyšli Univerzity Pardubice; prof. PhDr. Petr Fidler, vedoucí Katedry humanitních věd Fakulty restaurování UP; RNDr. Janka Hradilová, Laboratoř ALMA, AVU Praha PhDr; Jan Klípa Ph.D., Národní galerie v Praze; PhDr. Vratislav Nejedlý, CSc., Národní památkový ústav; doc. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D., historička umění (Ústav pro dějiny umění FF UK); doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D. historik a teolog, vedoucí Katedry kulturních a náboženských studií (Univerzita Hradec Králové); Ing. arch. Josef Pleskot, architekt a autor výstavy Tvář; Ing. arch. Mgr. Norbert Schmidt, architekt a vedoucí Centra teologie a umění při KTF UK; Mgr. Petr Skalický, Národní památkový ústav; Mgr. Martin Vaněk, historik umění a kurátor; Dr. phil. Marius Winzeler, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie v Praze. Konkrétní program naleznete níže.

Konference je otevřena široké odborné veřejnosti i všem zájemcům o dané téma. Registraci na konferenci lze zajistit ZDE.

 

Program:

9:00 – 10:00 hodin
otevření expozice Tvář v kostele Nalezení sv. Kříže
pro účastníky konference

10:00 hodin – Zámecký pivovar
přivítání: starosta Města Litomyšle: Radomil Kašpar
krátké představení konceptu výstavy Tvář: Norbert Schmidt
madony typu sedes sapientiae a Madona z Osíka: Michaela Ottová

10:20 hodin
konzervace a restaurování památky
teze: Karol Bayer
moderátor: Jan Klípa
debatující: Karol Bayer, Jaroslav J. Alt, Janka Hradilová, Petr Skalický, Michaela Ottová

12:00-13:00 hodin
oběd

13:00 hodin
prezentace díla
teze: Marius Winzeler
moderátor: Norbert Schmidt
debatující: Marius Winzeler, Petr Fidler, Jan Klípa, Martin Vaněk

14:30-15:00 hodin
přestávka

15:00-17:00 hodin
muzealizace x nový život

teze: Josef Pleskot
moderátor: Jan Klípa
debatující: Josef Pleskot, Petr Fidler, Vratislav Nejedlý, Tomáš Petráček, Petr Skalický

17:00 – 18:00 hodin
otevření expozice Tvář v kostele Nalezení sv. Kříže
pro účastníky konference

 

 

      

 

 

Ohlasy a souvislosti:

Marius Winzeler: Tváři v tvář v Litomyšli
Art+Antiques, 7-8/2016, s. 114-115.

Martin Vaněk: Pouť za osíckou Madonou
Artalk 4. října 2016

 

Rothenfels – Kolín – Düren – Cáchy 2017

liturgie, umění a architektura minulost a současnost
seminář KTF UK
14.-21. září 2017

 

čtvrtek 14. září pátek 15. září
hrad Rothenfels aneb od mládežnického romantismu k základní reformě
Achim Budde – Rothenfels
Radek Tichý – Liturgické hnutí a jeho recepce u nás
Norbert Schmidt – Romano Guardini a Rudolf Schwarz
nešpory v hradní kapli – ranní mše svatá
čtení textu Romano Guardini: Socha Matky Boží v hradní kapli na Rothenfelsu
(referáty
František Filip – Knihy Romano Guardini: O duchu liturgie a Benedikt XVI.: Duch liturgie
Michal Žák – Ladislav Hanus a recepce liturgického hnutí na Slovensku)

 

 

Maria Laach
benediktinské opatství, obnova liturgie a opat Ildefons Herwegen
krypta – první mše svatá versus populum
Radek Tichý – význam opatství Maria Laach
nešpory

 

 

sobota 16. září Kolín nad Rýnem
Tomáš Petráček – středověký fenomén Colonia Sancta
Norbert Schmidt – současný Kolín nad Rýnem
Guido Schlimbach – St. Maria im Kapitol a St. Maria in Lyskirchen

sestra Edita z Komunity Jeruzalém – Oáza v poušti města – liturgická spiritulita
Groß St. Martin – 17:30 tichá modlitba – 18:00 nešpory – 18:30 mše svatá

 

 

neděle 17. září Kolín nad Rýnem
kostel St. Mechtern od Rudolfa Schwarze
Stanice umění svatého Petra
Guido Schlimbach – prostor, umění a liturgie  
Dominick Susteck – varhany
18:00 – mše svatá

 

pondělí 18. září Kolín nad Rýnem
Friedhelm Mennekes SJ – katedrála a vitraj Gerharda Richtera
kostel St. Georg a St. Gereon
individuální návštěva muzea umění Kolumba
kostel St. Andreas
mše svatá u hrobu sv. Alberta Velikého
(referáty:
Vojtěch Hýnar – Kolumba – architektura
Vítězslava Faltysová – Kolumba – muzeum umění, výstavní koncept
Tomáš Jubánek – Římská, karolinská, otonská, románská architektura a liturgie)

 

 

úterý 19. září
Düren  farní a poutní kostel sv. Anny
Norbert Schmidt – Rudolf Schwarz a poválečná obnova kostelů
mše svatá u hrobu sv. Anny
Cáchy I. kostel Božího Těla
četba textu Romano Guardini – Nový kostel Božího Těla v Cáchách
Norbert Schmidt – význam kostela pro moderní sakrální architekturu
Cáchy II. – dóm Panny Marie
Tomáš Petráček – fenomén města Cáchy a jeho význam v době Karla Velikého

 

 

středa 21. září Kolín nad Rýnem
Kaple Madony v troskách
mše svatá
četba textu Eduard Hegel: Úryvky z deníku o postupném zničení kostela sv. Kolumby
Kolumba
Stefan Kraus – Pas de deux
Römisch Germanisches Kolumba

foto © Martin Staněk, Tomáš Jubánek, ns a hlubiny internetu

 

koncept cesty: Norbert Schmidt a Radek Tichý

 

Karel IV. RELOADED

úterý 29. listopadu 2016
barokní refektář a kostel sv. Jiljí dominikánského kláštera v Praze
vchod Jilská 7a

konference Hudba v katedrále IV. –
hudba doby Karla IV.  15:00 hodin
bohoslužba v kostele sv. Jiljí – 18:30 hodin
panelová debata „Co přinesl karlovský rok 2016?“  19:30 hodin

Výroční den úmrtí císaře Karla IV. vybízí k připomenutí tohoto velkého panovníka a jeho doby a zároveň ke kritické reflexi nad uzavírajícím se karlovským rokem. V pražském dominikánském klášteře se proto v úterý 29. listopadu 2016 uskuteční tři setkání.

V 15:00 hodin začne v barokním refektáři konference věnovaná liturgické hudbě, jež rozeznívala pražskou katedrálu ve 14. století, ale stranou nezůstane ani inspirační potenciál hudby Karlovy doby pro soudobou duchovní tvorbu. Příspěvky přednesou Filip Srovnal, Martin Horyna a Tomáš Reindl, následně naváže otevřená debata moderovaná Janem Baťou.

Karlovské hudební setkání pokračuje v 18:30 hodin mší svatou v klášterním kostele sv. Jiljí, kterou bude celebrovat P. Benedikt Mohelník OP, provinciál českých dominikánů. Při bohoslužbě zazní duchovní polyfonie 14. a 15. století z českých i evropských hudebních pramenů v podání vokálního souboru Dyškanti a live-electronics Tomáše Reindla na motivy Machautovy hudby a nejstarších českých duchovních písní.

Program uzavře v cca 19:30 hodin opět v barokním refektáři kritická panelová debata „Co přinesl karlovský rok 2016?“, na níž přislíbili účast historik a knižní editor Martin Nodl, historik a teolog Tomáš Petráček a historik umění Jan Dienstbier. Diskuzi bude moderovat Martin Bedřich.

 

program:

15:00 hodin  konference Hudba v katedrále IV. – hudba doby Karla IV.
15:00 hodin – úvodní slovo
15:05 hodin – Filip Srovnal – Mansionáři v pražské katedrále v době vlády Karla IV.
15:30 hodin – Martin Horyna – Hudba v pražské katedrále v době vlády Karla IV.
16:30 hodin – Tomáš Reindl – Středověká hudba jako inspirace k soudobé tvorbě
(moderovaný rozhovor)
otevřená debata – moderuje Jan Baťa

18:30 hodin  mše svatá v klášterním kostele sv. Jiljí
celebruje P. Benedikt Mohelník OP
hudba při bohoslužbě:
vokální soubor Dyškanti
duchovní polyfonie 14. a 15. století z českých i evropských hudebních pramenů
live-electronics Tomáše Reindla
na motivy Machautovy duchovní hudby a nejstarších českých duchovních písní.

19:30 hodin –  panelová debata „Co přinesl karlovský rok 2016?“
Martin Nodl, Tomáš Petráček a Jan Dienstbier
moderuje Martin Bedřich

 

pořadatelé:
Dominikánská 8, Centrum teologie a umění při KTF UK, Metropolitní kapitula u Sv. Víta
a Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě

Setkání se koná s laskavou podporou Hlavního města Prahy.

organizace karlovského setkání:
Jan Baťa, Filip Srovnal a Norbert Schmidt

registrace na konferenci:
Jan Baťa
e-mail: JanBata@seznam.cz

 

       

        

 

Mgr. et Mgr. Jan Dienstbier, Ph.D. (* 1980) vystudoval matematickou statistiku (MFF UK), světové dějiny a dějiny umění (FF UK) na Karlově Univerzitě v Praze. Působí na Fakultě humanitních studií UK a na Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. V centru jeho badatelského zájmu stojí středověké dvorské umění, nástěnná malba, latinská epistolografie a středověká satira. V současnosti se zaměřuje zejména na nástěnnou malbu v profánních prostorech. K těmto tématům publikoval řadu odborných studií.

doc. PhDr. Martin Horyna, Ph.D. (* 1956) vystudoval hudební vědu na FF UK v Praze (1975-80), poté pracoval dvacet let jako knihovník ve Státní vědecké knihovně v Českých Budějovicích, od roku 2000 vyučuje hudební teorii a dějiny hudby na katedře hudební výchovy PF JU v Českých Budějovicích. Publikoval řadu článků a edic hudby a hudební teorie, svůj hlavní zájem věnuje hudební teorii a polyfonní hudbě z českých pramenů od 14. do 17. století.

Mgr. Martin Nodl, Ph.D. (* 1968) vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v současné době působí na Centru medievistických studií a Fakultě humanitních studií. Martin Nodl se zaměřuje na dějiny pozdního středověku, sociální a kulturní dějiny a dějiny historiografie. Je úspěšným knižním editorem (Magnesia Litera 2003), členem vícera redakčních rad a v neposlední řadě autorem mnoha studií a monografií věnovaných době Karla IV. (Tři studie o době Karla IV., Praha 2006).

Doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D. (* 1972), je český katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové a vyučuje na Univerzitě Karlově a na Univerzitě Hradec Králové, kde působí jako vedoucí katedry Kulturních a náboženských studií. V roce 2013 byl jmenován postulátorem blahořečení umučeného kněze Josefa Toufara.

Mgr. Filip Srovnal (* 1983) vystudoval dějiny umění na Katolické teologické fakultě (Bc.) a Filozofické fakultě (Mgr.)Univerzity Karlovy v Praze, kde v současné době dokončuje disertaci na téma „Umění a kult v norimberské Frauenkirche. Příspěvek k interpretaci sochařství 3. čtvrtiny 14. století ve středoevropském prostoru“. Pracuje jako dokumentátor movitých památek na pražském Národním památkovém ústavu. Filip Srovnal studoval gregoriánský chorál na École du Choeur grégorien de Paris a s oblibou organizuje četná chorální setkání.

Vokální soubor Dyškanti vznikl v roce 1982. Během více než dvaceti let jeho existence se v něm vystřídala celá řada zájemců o interpretaci staré hudby a pro některé z nich to byl dokonce začátek úspěšné profesionální kariéry. Soubor se věnuje hlavně duchovní hudbě české renesance, neuzavírá se však ani hudbě středověku a baroka a v posledních letech také hudbě světské a instrumentální. Repertoár souboru těží především z výzkumné činnosti svého vedoucího Martina Horyny, hudebního historika, editora památek staré české hudby a hudební teorie a pedagoga na Jihočeské univerzitě. Velká část repertoáru pochází z jeho práce s prameny české hudby 14.–17. století a soubor má to štěstí, že tyto zapomenuté hodnoty uvádí v novodobých premiérách.
www

 

Tomáš Reindl (1971) je hudební skladatel, etnomuzikolog a multiinstrumentalista. Komponuje vážnou hudbu, ale i hudbu filmovou a scénickou. Zabývá se též indickou hudbou.
www

 

Ohlasy a souvislosti:

facebooková událost

Hudba v katedrále I.
čtvrtek 10. října 2013

Hudba v katedrále II.
čtvrtek 9. října 2014

Hudba v katedrále III. – staročeské roráty
sobota 5. prosince 2015

hudba a liturgie – Salve 2/08
Krystal OP, Praha 2008

hudba a liturgie II. – Salve 2/14
Krystal OP, Praha 2014

Tvář
otevření výstavy

Litomyšl, kostel Nalezení sv. Kříže
9. června 2016 v 17:00 hodin

VÝSTAVA TVÁŘ

promluvili:
Radomil Kašpar, starosta města Litomyšl
Josef Pleskot, autor
Jan Royt a Norbert Schmidt, kurátoři

zpěvem vernisáž obohatil dětský sbor Lilium
pod vedením Lucie Vavřínové za klavírního doprovodu Markéty Hegrové

 

foto © František Renza

 

 

foto © Jana Bisová, zpravodaj Lilie

 

foto © František Renza

Tvář
Příběh ztracení a touha znovunalézání

katalog k výstavě Tvář

vydaly Arbor vitae v Řevnicích, Město Litomyšl a Zámecké návrší, p. o., v roce 2016

Editor: Norbert Schmidt
Redakce: Martin Bedřich
Fotografie: Martin Frouz, Pavel Vopálka, Eva Vopátková
Sazba a grafika: Jiří Lammel

 

 

U příležitosti výstavy Tvář vyšel také v nakladatelství Arbor Vitae katalog v krásné grafické úpravě pana Jiřího Lammela. Má 52 stran a obsahuje jak rozhovor s Josefem Pleskotem, tak i obsáhlé texty obou kurátorů Jana Royta a Norberta Schmidta. Najdete zde i stať Pavola Černého o Madoně z Osíka, text o zvukové instalaci Slavomíra Hořínky nebo úvahu Martina Bedřicha „Tvář jako překážka“, která už otevírá diskusi nad celou problematikou (nové) „tváře“. Katalog doplňují fotografie Martina Frouze, Pavla Vopálky a Evy Vopátkové.

 

obsah:

Úvod
Radomil Kašpar

Norbert Schmidt
Nová tvář aneb dějiny nekončí

Nejde jen o tvář vzácné sochy!
Josef Pleskot v rozhovoru s Norbertem Schmidtem

Jan Royt
Obrazy zraněné a zraňované

Martin Bedřich
Tvář jako překážka

Pavol Černý
Madona z Osíka u Litomyšle

Norbert Schmidt
Hlas města

 

 

Recenze:

Rostislav Švácha: Jaké otázky nám klade Madona z Osíka?
(recenze katalogu), Stavba 4/2017, s. 14-15.

Face
The story of becoming lost
and the desire of being rediscovered

The Madonna of Osík as a prime artistic antiquity, an ancient cult object and a witness of the present day

Litomyšl, Church of the Finding of the Holy Cross

June 9th – January 31st 2016

WWW.TVARLITOMYSL.CZ

CZECH
KATALOG

 

In 2016, Smetana’s Creative Litomyšl shall present a special event – an art intervention in the crypt of the Litomyšl Church of the Finding of the Holy Cross. In this space, the Madonna of Osík, the oldest surviving carving on our territory will be displayed. The author of the exhibition is the architect Josef Pleskot who not only adjusted the exhibition space, but also provided the rare sculpture with a new face he himself designed.

 

The Secret of the Origin

The ancient Romanesque sculpture of Madonna and Child was discovered in autumn 2010 nearby Litomyšl, in a small village called Osík. A thorough art-historical and material research showed that we might be dealing with the oldest surviving polychrome carving on our territory (origin 990-1180). This unique cult object, which most likely originates in north-eastern Switzerland, has immediately entered the wide expert and public awareness as the Madonna of Osík. Its type is that of Madonna enthroned with Baby Jesus on her lap, the so called sedes sapientiae, the Throne of Wisdom. The nearly thousand-year-old history of this unique object of personal devotion, moreover imported to the Czech environment from far abroad, is for the time being shrouded in mystery and awaits further exploration.

The Loss of the Face

The Madonna, however, does carry one striking scar from the past – she is missing a face. Most likely it had been cut off during one of the iconoclastic outbreaks which had also swept over our country. Thus for several centuries, the sculpture lost its significance, its life faded away and it dropped out of the natural space where it had belonged. It ceased to be the vanishing point of existential prayers and meditations of people, the window leading to another world, the representation of transcendence and the link between past and future things.

The search for the Face

The current exhibition of this Madonna in Litomyšl is carried by the desire to reverse this unfavourable course of history for at least a few months; to breathe new life into the sculpture and to return it to its natural sacral environment. This unique experiment, which transcends local as well as foreign customs of presenting such exceptional masterpieces of the past, is at the same time a big question mark over how, in fact, are we to carry the heritage of our own past. It is the invitation to reflection and discussion.

 

 

The exhibition architect as well as the author of its central idea – the search for a new face – is Josef Pleskot whose name has been inseparably connected to the town of Litomyšl for decades. The expert guarantors and co-authors of the whole concept are professor Jan Royt, a vice-rector at the Charles University in Prague and a foremost Czech expert on medieval and early modern art; and Norbert Schmidt, the head of the Centre for Theology and Arts, who has been long devoted to the question of the mutual relationship between old and contemporary art and of their live influence.

The exhibition takes place under the auspices of Daniel Herman, the culture minister of the Czech Republic and His Eminence, Cardinal Dominik Duka OP, the Archbishop of Prague and Primate of Bohemia.

 

Organizers:
Město Litomyšl
Zámecké návrší Litomyšl

Collaborating institutions:
White gallery
Centrum teologie a umění při KTF Univerzity Karlovy v Praze

Implementation of the exhibition:
White gallery

Finishing of the surface of the niche:
Michal Škoda

Sound installation:
Slavomír Hořínka

Lightning:
Petr Žák

Graphics of the exhibition:
Jiří Lammel

 

 

© AP atelier, foto: Martin Frouz

 

Church of the Finding of the Holy Cross in Litomyšl, foto © Pavel Vopálka

 

Instalation view, foto © Pavel Vopálka

 

 

Josef Pleskot: “I need strong images to keep myself in good cultural condition. I am not a man to seek out injuries and deformations who would revel in some sort of aesthetics of scars and ruins. Thus the idea of a new face arose, and not only that of this specific sculpture. It was not only the face of a rare ancient sculpture I had in mind! In this task I saw the concentrated search for the face of our entire culture and identity which has been fading away from our sight lately. We might be able to analyse this torso as to its form and material, to classify it somehow; but all this without a direct emotive relation to this specific object and the idea it represents.”

 

Jan Royt: “Should the Madonna of Osík be perceived not only as an aesthetic object, but also as the statue of the Mother of God, the mediator of people’s prayers, then the attempt at ‘returning’ her head, although only virtual at the moment, is entirely legitimate and desirable.”

 

Norbert Schmidt: “Although a small town, Litomyšl sets an example for the whole of the Czech Republic. No other town has embarked with such vigour and courage on disentangling the complex task of establishing the relationship between the old and the new, namely on bold contemporary architectonic realizations in the historical town centre. On a small, though exclusive, example of a Romanesque Madonna and Child, the Face exhibition thus summarizes what has been practiced here since the beginning of the 90s.”

 

The Face exhibition in the Litomyšl Church of the Finding of the Holy Cross has finally been arched over by a sound installation by the composer Slavomír Hořínka. He used the hum and noise of today’s Jerusalem recorded at the place where according to tradition St. Anna, Virgin Mary’s mother, was born. This essentially profane sound has been remelt by the author so that from the noise of the city arises a delicately radiant chord of hope; from the call of the peacock, the cry of the seagull and the cries and screams of children arises a joyful song.

 

foto © František Renza


Contact for media:
Petra Jiráňová
e-mail: petra.jiranova@zamecke-navrsi.cz
phone: 727 878 444

 

 

 

  

 

 

      

        

       

       

Monika Immrová

výstava jednoho reliéfu v rámci projektu NIKA 7a

nový foyer barokního refektáře
dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze, Jilská 7a
březen  listopad 2016

Druhé pokračování série výstav jednoho díla NIKA 7a přináší do historického kláštera současný umělecký podnět na hranici sochy a obrazu.

 

foto © Petr Neubert

 

Několik slov z vernisáže:

Nový foyer barokního refektáře dominikánského kláštera v Praze navrhl nedávno Josef Pleskot a já jsem mu spolu s ostatními kolegy z ateliéru při tom pomáhal. A svěřím se vám s tím, jak architekti někdy chybují a pak je nenapadne nic jiného (když si nemohou pomoci milosrdnou zelení), než že pozvou umělce, aby jejich chyby trochu zahladili.

Tedy abych to nenechal jen na nás architektech, tak prvně zde chybovali dominikáni. A to hned zkraje devadesátých let, když prodali hospodářskou část domu, aby mohli rekonstruovat mimopražské poničené kláštery, které získali zpět po dlouhém období komunistické totality. Dnes nám všem tyto prostory chybí. A právě v této nice, kde nyní visí reliéf Moniky Immrové, byl průchod do oné hospodářské části. Tady za tou zdí byla kuchyně, sklady, tudy proudila veškerá materiální energie, knedlíky, pečené maso i víno a pivo, do duchovní části kláštera.

A teď ta chyba architektů. Jak mnozí víte, foyer byl dříve zcela jinak uspořádán. Zde před naší nikou stály novodobé stěny a za nimi záchodky a příruční sklad. V plánech návrhu nového foyer jsme niku chtěli použít zase jako potřebné zázemí, kterého se tu v domě tak nedostává. Měla tu být velká posuvná stěna a za ní například místo pro stohovatelné židle. Když jsme ale jednou scházeli na staveništi po schodech spojujících ambit a foyer, přišlo nám, že nika, která se tu před námi v celé své velikosti objevila, je na to příliš krásná, příliš vznešená. Nápad ponechat niku prozatím volnou se ujal – mimo jiné podpořený i tím, že už nebyly peníze na velkou posuvnou stěnu. Ale co teď s tím velkým rozvaděčem, co tu byl? Dal se nanejvýš posunout trochu víc do středu, ale vycentrovat už také nešel. A ty zásuvky dole, také nic moc… Najednou tu ale vyvstal nápad, že poprosíme umělce, aby za nás tyto problémy vyřešili, že snad vznikne série drobných výstav jednoho díla, kterou jsme s bratrem Filipem Boháčem OP pracovně pojmenovali NIKA 7a. Sama stavba, samo konání nás přivedlo k něčemu novému, co jsme neplánovali. A jsem v tuto chvíli opravdu zvědavý, kam nás zase dovedou pozvaní umělci tím novým, co pro nás přichystají.

Mám radost, že po obraze Jana Merty, který v nice od otevření foyeru několik měsíců visel, dnes můžeme představit právě reliéf Moniky Immrové, který je odlitý z obyčejného betonu. Monika Immrová je totiž bytostná sochařka, věnuje se ale i grafice. Vystudovala pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru profesora Jindřicha Zeithammla a má za sebou už mnoho samostatných výstav. Její doménou, ve zkratce řečeno, je TVAR, samozřejmá nepřehlédnutelná přítomnost silných, klidných nových tvarů, které uhrančivě fascinují naši pozornost a fantazii. Jsem rád, že právě dílo Moniky Immrové, její hranatý reliéf do naší niky, kde kdysi byly dveře, do tohoto celého prostoru vnáší mimo jiné nový rozměr vztahů, například ke krásné klenbě nebo nové oválné vestavbě, a bude po několik měsíců jako krystal snad i ostřit vnímání návštěvníků pravidelných programů platformy Dominikánská 8.

Norbert Schmidt

 

foto © Petr Neubert

 

Monika Immrová se narodila roku 1970 v Lounech. V letech 1992–1995 studovala Střední výtvarnou školu Václava Hollara v Praze. Roku 2001 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze (od 1995 ateliér J. Zeithammla, roku 1999 získala Ateliérovou cenu AVU). Samostatně vystavuje od roku 1996; např. v Galerii výtvarného umění v Mostě (2003), v Síni pod Plečnikovým schodištěm na Pražském Hradě (s J. Zeithammlem, 2006), v Galerii města Loun (2012) a v kostele sv. Vavřince v Klatovech (2013), v Galerii Dům v Broumově (2015) a naposledy v GASKu v Kutné Hoře (společně z Danielou Vinopalovou, 2015/2016). Opakovaně se zúčastňuje výstav seskupení Socha 2, v tomto rámci  vystavovala svá díla na přelomu roku 2010/2011 i v akademickém kostele Nejsv. Salvátora: SVOZ 12.

 

foto © Hana Lebriez

Minivernisáž jednoho díla se uskutečnila ve čtvrtek 10. března 2016 v 19:30 hodin, následovala panelová debata „Že nyvu mění“ za účasti Mileny Bartlové, Terezy Horváthové a Kateřiny Šedé, kterou moderovala Anna Háblová.

 

pořadatelé:
platforma Dominikánská 8 a Centrum teologie a umění při KTF UK

 

    

 

 

Tvář
příběh ztracení a touha znovunalézání

Madona z Osíka jako prvořadá umělecká památka,
starobylý kultovní předmět a svědek současnosti

Litomyšl, kostel Nalezení sv. Kříže
9. června – 31. prosince 2016

vernisáž: 9. června 2016 v 17:00 hodin

červen – září otevřeno denně 14 – 18 hodin
říjen – prosinec otevřeno o víkendech a státních svátcích 14 – 18 hodin

WWW.TVARLITOMYSL.CZ

ENGLISH
KATALOG

 

Mimořádnou událostí Smetanovy výtvarné Litomyšle v roce 2016 bude umělecká intervence v kryptě litomyšlského kostela Nalezení sv. Kříže. A to hned ve dvojím smyslu. Nepromění se totiž jen podzemní sakrální prostor, ale i vystavené unikátní umělecké dílo. Svůj dočasný domov zde totiž nalezne Madona z Osíka, nejstarší dochovaná řezba na našem území. Autorem výstavy je architekt Josef Pleskot, ten však neupravil jen „výstavní prostor“, ale opatřil vzácnou sochu i novou tváří, kterou sám navrhl.

 

Tajemství původu
Starobylá románská socha madony s dítětem byla objevena na podzim roku 2010 nedaleko Litomyšle ve vesničce Osík. Podrobný uměleckohistorický a materiálový výzkum ukázal, že se jedná o nejstarší dochovanou polychromo­vanou řezbu na našem území (vznik 990–1180). Tento unikátní kultovní předmět pocházející pravděpodobně z pomezí Francie a Švýcarska se ihned vepsal do širokého odborného, ale i obecného povědomí jako tzv. Madona z Osí­ka. Typově se řadí k trůnícím madonám s Ježíškem na klíně, k tzv. typu sedes sapientiae, trůnu Moudrosti. Téměř tisíciletý příběh tohoto unikátního předmětu osobní zbožnosti, navíc importovaný do českého prostředí z daleké ciziny, je prozatím zahalen tajemstvím a čeká na další bádání.

Ztráta tváře
Madona však na sobě nese jedno nepřehlédnutelné zranění z minulosti – chybí jí tvář. Pravděpodobně jí byla odťata v průběhu jedné z obrazoboreckých bouří, které se přehnaly i naší zemí. Socha tak na několik století ztratila svůj význam, vyprchal z ní život a vypadla z přirozeného místa, kam patřila. Přestala být úběž­níkem existenciálních proseb a úvah lidí, oknem do jiného světa, reprezentací transcendence a spojovatelem minulosti s věcmi budoucími.

Hledání tváře
Aktuální výstava této madony v Litomyšli je nesena touhou alespoň na něko­lik měsíců tento nepříznivý běh dějin zvrátit a opět do sochy vdechnout život a vrátit ji do jejího přirozeného sakrálního prostředí. Tento unikátní litomyšlský experiment, který překračuje jak tuzemské, tak i zahraniční zvyklosti prezentace podobných výjimečných děl minulosti, je současně velikým otazníkem nad tím, jak vlastně máme dnes nést dědictví vlastní minulosti. Je výzvou k přemýšlení a k diskusi.

Architektem výstavy a současně autorem hlavní myšlenky hledání nové tváře je Josef Pleskot, jehož jméno je již desetiletí s městem Litomyšl neoddělitelně spojeno. Odbornými garanty a spolutvůrci celého konceptu jsou profesor Jan Royt, prorektor Univerzity Karlovy, přední český znalec středověkého a raně novověkého umění, a Norbert Schmidt, vedoucí Centra teologie a umění při KTF UK, který se dlouhodobě věnuje otázce oboustranného vztahu a živého působení starého a současného umění.

Výstava se koná pod záštitou Daniela Hermana, ministra kultury České republiky, a J. Em. Dominika kardinála Duky OP, arcibiskupa pražského a primase českého, který se k záměru vyjádřil takto: „Rád záštitu přijímám, protože ačkoli v tomto případě jde o torzo uměleckého díla, myslím si, že by tato díla neměla být schována v depozitářích, ale i ona by měla odkazovat na naše kořeny a na dědictví předchozích generací a svou přítomností je rozvíjet.“

Výstavu bude doprovázet pestrý program přednášek, debat a dalších událostí.

 

pořadatelé:
Město Litomyšl
Zámecké návrší Litomyšl

spolupracující instituce:
White gallery
Centrum teologie a umění při KTF Univerzity Karlovy v Praze

realizace výstavy:
White gallery

povrchová úprava niky:
Michal Škoda

zvuková instalace:
Slavomír Hořínka

osvětlení:
Petr Žák

grafika výstavy:
Jiří Lammel

 

© AP atelier, foto: Martin Frouz

 

piaristický kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, v popředí rekonstruovaná budova Regionálního muzea a nově upravený parter, obojí podle návrhu AP atelieru Josefa Pleskota, foto © Pavel Vopálka

pohled do instalace, foto © Pavel Vopálka

 

Architekt Josef Pleskot (* 1952), známý např. přeměnou Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě nebo návrhem průchodu valem v Jelením příkopě na Pražském hradě, v Litomyšli působí od začátku 90. let. Navrhl zde bytové domy U Nemocnice, úpravu nábřeží řeky Loučné, ale také rekonstrukci zámeckého pivovaru, či Regionálního muzea a také nový parter Zámeckého návrší. Pro Galerii Zdeněk Sklenář zde vytvořil veřejný umělecký prostor „1 art pro umění“ a se sochařem Alešem Veselým spolupracoval na výstavě v ulicích města. V květnu 2016 byl jmenován čestným občanem města Litomyšl.

 

Architekt Josef Pleskot k hlavní myšlence výstavy říká: „Potřebuju silné obrazy, abych se udržel v dobré kulturní kondici. Já nejsem člověk, který by vyhledával poranění a deformace, člověk, který by si liboval v jakési estetice šrámů a ruin. Vznikla tedy myšlenka nové tváře, a to nejen této konkrétní sochy. Nejde totiž jen o tvář starobylé, vzácné sochy! V úkolu jsem viděl koncentrovaně i hledání tváře celé naší kultury a identity, která se nám v poslední době nějak vytrácí pod rukama. My sice dokážeme toto torzo analyzovat formálně i materiálově, někam ho zařadit, ale to vše jaksi bez přímého emotivního vztahu k tomuto konkrétnímu předmětu a myšlence, kterou reprezentuje.“

 

Profesor Jan Royt celý záměr charakterizuje takto: „Má-li být Madona z Osíka vnímána nikoli jenom jako estetický objekt, ale také jako socha Bohorodičky, jejímž prostřednictvím putují modlitby věřících k Bohu, pak pokus o ‚navrácení‘ její hlavy, třebaže v tuto chvíli virtuální, je naprosto legitimní a žádoucí.“

 

A Norbert Schmidt společné přemýšlení doplňuje: „Litomyšl je město malé, ale přesto v České republice příkladné. Nikde jinde se snad do rozplétání složitého úkolu, totiž jak navázat vztah mezi starým a novým, konkrétně tedy do odvážných současných realizací v historickém jádru města, nepustili s takovou rozhodností a odvahou. Výstava Tvář vlastně jen na malém, leč exkluzivním příkladu románské madony s Ježíškem shrnuje to, co se zde už od začátku 90. let důsledně praktikuje. (…) Panna Marie se stala na celá staletí také projekčním plátnem, archetypálním obrazem panny, ženy i matky. Stala se inspirací pro umění a poezii, ztělesnění ideálu ženství té které doby. Postava Marie, tento mimochodem nejoblíbenější motiv v dějinách umění, zásadním způsobem ovlivnila celé naše západní chápání člověka.“

 

Výstavu Tvář v litomyšlském kostele Nalezení sv. Kříže nakonec zaklenul zvukovou instalací skladatel Slavomír Hořínka. Použil dunění a tep dnešního Jeruzaléma, které nahrál v místě, kde se podle tradice narodila sv. Anna, matka Panny Marie. Tento veskrze profánní zvuk je však autorsky přetaven, takže z hluku velkoměsta povstává jemně zářivý akord naděje, z hlasu páva volání racka a z dětského pláče a křiku zpěv plný radosti.

 

foto © František Renza

 

 


kontakt pro média:

Petra Jiráňová
e-mail: petra.jiranova@zamecke-navrsi.cz
mobil: 727 878 444

 

 

DOPROVODNÝ PROGRAM:

Zahájení výstavy v kostele Nalezení sv. Kříže, Litomyšl
čtvrtek 9. června v 17:00 hodin

promluví:
Radomil Kašpar, starosta města Litomyšl
Josef Pleskot, autor
Jan Royt a Norbert Schmidt, kurátoři

Hledání tváře
panelová debata v kostele Nalezení sv. Kříže, Litomyšl
pátek 10. června v 18:00 hodin
Martin Janda, Josef Pleskot, Jan Royt
moderuje Norbert Schmidt
pořádano ve spolupráci s festivalem Noc kostelů 2016

Ta druhá Tvář
Madona tvář hledá. Ježíš ji má. Zastavení nad úryvky Ježíšova kázání.
Meditace duchovních křesťanských církví na Litomyšlsku,
na cestu domů z koncertů Smetanovy Litomyšle.
(D. Kvasnička, F. Beneš, Š. Klásek, V. Vacek, Z. Czendlik a mnozí další)
9. června – 3. července 2016

Tomáš Halík, Norbert Schmidt
Nové umění ve starém kostele
přednáška s debatou
středa 29. června 2016 v 18:00 hodin
Zámecká jízdárna, Litomyšl

Madona z Osíka a její nová tvář
komentovaná prohlídka výstavy s Martinem Jandou a Radomilem Kašparem
kostel Nalezení sv. Kříže v Litomyšli
neděle 21. srpna 2016 v 11:30 hodin
(bezprostředně po Slavnostní barokní mši svaté, která začíná v 10:15 hodin)
pořádáno ve spolupráci s festivalem Litomyšlské dny barokní tradice 2016

Nové tváře starých soch
7. listopadu 2016, Litomyšl
odborná konference otevřená širší veřejnosti
pořádáno ve spolupráci s Fakultou restaurování v Litomyšli

Maria Matka Páně
13. prosince 2016 v 18:00 hodin, Litomyšl – Kočárovna zámeckého návrší
Ekumenické sympozium na závěr výstavy Tvář – Příběh ztracení a touha znovunalézání
Štěpán Klásek, Československá církev husitská – Maria v písních
Zdeněk Mach, Římskokatolická církev – Panna Maria ve spiritualitě Díla Mariina – Hnutí fokoláre
Čestmír Šťovíček, Církev adventistů sedmého dne – Marie matka Pána Ježíše Krista – co o ní říká Bible
Václav Hurt, Českobratrská církev evangelická – Kritický pohled na mariánskou úctu
Daniel Kvasnička, Církev bratrská – Úcta k Panně Marii v Jednotě bratrské

 

 

 

Ohlasy a souvislosti:

Tereza Brázdová: Nejstarší dřevěná Madona je z Osíku u Litomyšle
Český rozhlas Pardubice, 20. prosince 2014

Vzácné soše Madoně z Osíka vrátí architekt tvář, její podoba je tajná
iDnes, 31. května 2016

V Litomyšli bude vystavena nejstarší česká dřevěná plastika
blesk.cz, 1. června 2016

Historický klenot bude v Litomyšli
deník.cz, 3. června 2016

Vzácná Madona z Osíka dostane novou tvář pro dnešní dobu
Česká televize 24, 4. června 2016

Línek představil prezidenta festivalu Smetanova Litomyšl Pavla Kysilku
Pardubický kraj, 6. června 2016

Nová tvář Madony z Osíka
Arcibiskupství pražské, 7. června 2016

Martina Schneibergová: Madonna mit neuem Gesicht –
– bildende Kunst bei Opernfestival in Litomyšl
Radio Prag, 8. června 2016

Teresie Bečková: Vzácná madona z Osíka dostala současnou tvář
Český rozhlas, Mozaika, 9. června 2016, Mezi nebem a zemí, 11. června 2016

V Litomyšli vystaví Madonu z Osíka, jednu z nejstarších dřevěných soch u nás
PROPAMÁTKY, 12. června 2016

Alena Scheinostová: Madona bez tváře získává mnoho tváří
Katolický týdeník 2016/25, Perspektivy 25, 14. června 2016

Naďa Kubínková: Tisíc let stará Madona z Osíku může mít vaši tvář. K vidění je v Litomyšli
Český rozhlas Pardubice, 14. června 2016

Nová tvář Madony z Osíka, Top5týdne 14. 6. 2016
artalk.cz, 14. června 2016

Litomyšl – Tvář pro Madonu
CMS TV, 25. června 2016

Judita Matyášová: Výtvarné putování po Litomyšli
Lidovky, 25. června 2016, s. 30.

Kázání Tomáše Halíka na mši na závěr festivalu Smetanova Litomyšl
Christnet, 4. července 2016

Marius Winzeler: Tváři v tvář v Litomyšli
Art+Antiques, 7-8/2016, s. 114-115.

Adéla Rozbořilová: Vzácná socha madony z Osíka dostala novou tvář
Christnet, 11. srpna 2016

Martin Vaněk: Pouť za osíckou Madonou
Artalk 4. října 2016

Nová tvář Madony z Osíku
Česká televize Art, Artmix 25. října 2016

Litomyšl – Nové tváře starých soch
CMS TV, 17. listopadu 2016

Daniel Kvasnička: Coworking – Maria Matka Páně
„nabeton“, 13. prosnice 2016

Madona z Osíka ve Strašnicích
přednáška Josefa Pleskota a Norberta Schmidta
moderuje Pavel Mareš
farnost Strašnice, 10. května 2017

Výstava v Litomyšli
Česká architektura 2015-2016, ročenka, Prostor, Praha 2017, s. 82-83.

Rostislav Švácha: Jaké otázky nám klade Madona z Osíka?
(recenze katalogu), Stavba 4/2017, s. 14-15.

 

 

  

 

 

      

        

       

       

Debatní setkání s Christianem Helwingem,
Karolinou Jirkalovou a Mariusem Winzelerem

sakristie akademického kostela Nejsv. Salvátora
úterý 15. března 2016 v cca 20:00 hodin
(bohoslužba začíná v 19:00 hodin)

Debaty nad aktuální prostorovou intervencí v akademickém kostele u Karlova mostu se zúčastnili autor Christian Helwing, novinářka zabývající se uměním a architekturou Karolina Jirkalová, švýcarský historik umění a současný ředitel Sbírky starého umění Národní galerie v Praze Marius Winzeler. Přítomný byli také salvátorští kaplani Petr Vacík SJ a Jan Regner SJ. Večer moderoval Norbert Schmidt. Tlumočil Marek Benda. O samotné postní intervenci Christiana Helwinga se více můžete dozvědět zde.

 

foto © Martin Staněk

 

 

Christian Helwing (* 1969) studoval umění na vysokých školách v Hannoveru a Brémách, absolvoval v rámci stipendia DAAD pobyt na univerzitě v japonské Hirošimě. V roce 2010 získal rezidenční pobyt v New Yorku. V letech 2011–2013 pracoval jako architekt scénograf pro lotyšský Riga Art Space. Z jeho samostatných prostorových instalací uveďme například projekty EAT., Kunstverein Ruhr, Essen (2009), A crystal lives on, Kunstverein Hannover, Hannover (2010), Sleeping, Pilot Projekt für Kunst, Düsseldorf (2011) Roter Teppich, Stadtgalerie Kiel (2013), Stargate, Arsenals, National Museum of Art, Riga (2014), Center No Center, Haus der Kunst, České Budějovice (2014), Marcks und das Museum, Gerhard-Marcks-Haus, Bremen (2015). Více informací naleznete na jeho internetových stránkách: http://www.christianhelwing.de

 

Karolina Jirkalová (* 1976) je novinářka, kritička a editorka se zaměřením na architekturu. Vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze, pracovala v Českém rozhlase 3 – Vltava, od roku 2007 je redaktorkou časopisu Art+Antiques, v současné době pracuje na grantovém projektu výzkumu panelové výstavby v České republice.

 

Dr. phil. Marius Winzeler (* 1970) je švýcarský historik umění a od 1. ledna 2016 ředitel Sbírky starého umění Národní galerie v Praze. Winzeler studoval historii umění, středověkou archeologii a starší německou literaturu na Univerzitě v Curychu, v roce 2009 dokončil doktorské studium dějin umění na Technické univerzitě v Berlíně. Během dosavadní kariéry působil mimo jiné na hradě Gnandstein, v muzeu kláštera Marienstern či v Městských muzeích v Görlitzu. Během sedmiletého vedení Městských muzeí v Žitavě přišel s celkově novou koncepcí instituce i stálých expozic, vedl řadu mezinárodních projektů ve spolupráci s Českou republikou a Polskem. Winzeler působí také jako lektor na Univerzitě aplikovaných věd v Žitavě/Zhořelci. Jako ředitel Žitavských muzeí připravil Marius Winzeler v roce 2013 společně s Centrem teologie a umění drobnou výstavu Tváře Krista 20. století v kapli sv. Zdislavy v pražském dominikánském klášteře.

 

Ohlasy a souvislosti:

facebooková událost

Christian Helwing: Free Visit
Arcibiskupství pražské, 4. února 2016

Christian Helwing
Artalk, 6. února 2016

Aschermittwoch mit Künstlern findet in der Prager Salvatorkirche statt
Radio Prag, 10. února 2016

Christian Helwing – postní intervence u Nejsv. Salvátora
Fotoreport Martina Fryče, 11. února 2016

Annette Kraus: Intervention! St. Salvator feiert den Aschermittwoch der Künstler
Radio Prag, 11. února 2016

Popelec umělců 2016
fotoreport, Akademická farnost Praha 11. února 2016

Štěpán Havlíček: Všimli jsme si: Christian Helwing u Salvátora
Radio Proglas, 12. února 2016, 35:35

Popelec umělců – setkání světa víry a umění
Host: kurátor uměleckých intervencí v salvátorském kostele architekt Norbert Schmidt.
Moderuje Terezie Bečková.
Český rozhlas Plus, 14. února 2016

Studenti začali půst s umělci
Katolický týdeník 8/2016, s.1

Štěpán Havlíček: Postní instalace Christiana Helwinga
TVreport Radia Proglas, 18. února 2016

Jak to vidí…
Host: Norbert Schmidt. Moderuje sestra Angelika.
Český rozhlas Dvojka, 21. února 2016

Karolina Jirkalová: Koberec i baldachýn. Christian Helwing v kostele Nejsv. Salvátora.
Art & Antiques 2016/3, s. 89-90.

Ondřej Šmíd: Velikonoce u Nejsv. Salvátora
Psalterium 2016/1 s. 10.

Popelec umělců 2016
Artmix, Česká televize 22. března 2016, 40:00.

Výtvarné panorama s Janem Skřivánkem: salvatorské postní intervence (Christian Helwing)
Český rozhlas Vltava, Mozaika, 22. března 2016, 51:10

Christian Helwing
Free Visit

The Academic Church of the Holy Saviour
Ash Wednesday – Easter 2016

Vernissage: 10 February 2016 at cca 20:30

CZECH
GERMAN

VIDEO

 

foto © Petr Neubert

 

For this year’s Lent intervention we approached the German artist Christian Helwing. The reason was simple: we liked his transformation of The Gallery of Contemporary Art and Architecture in The House of Art in České Budějovice at the end of 2014. So we decided to invite him to do a project for our Academic church.

The art of Christian Helwing is fundamentaly spatial. He is interested in altering perceptions, changing the atmosphere of existing architecture, creating specific experimental instruments, creating an imaginary mirror that allows him to study contemporary historical and social layers of the given space. This will be also happening in the church by the Charles bridge. His immersive installation will intersect this ancient temple, a leading intellectual laboratory of the Czech land, and its history, not only touching the dominican roots but also the barock Jesuit glory.

This project could be summarised using the notions of body, movement, and space. The viewers (parishioners, visitors and tourists) are in a unique position as Helwing’s art is not merely about observing some artistic object. Christian Helwing says: „My work opens forms of intuitive and reflective perception that are not opposed to each other hierarchically, but actually connect. The audience is an integral part of my art.“

It is important to note that, in Helwing’s work, the liturgy will not be secondary or cast aside: on the contrary, the celebrant will be central to the art and also every participant of the holy mass entering the temple will engage with it. Isn’t the very motive of revision, the theme of perceptual change, and the courage to radical laboratory cuts what Lent time is also about?

Norbert Schmidt, curator

 

 

The project will be accompanied by a serie of „Lent reflections“ to which we yet again invited many inspirational guests.

A debate with Christian Helwing and other worthy guests is scheduled for Tuesday the 13th of March in the sacristy of the church after the 7pm mass.

 

Lent interventions in the church of St. Salvator are already traditional. They start on Ash Wednesday with „The Ash Wednesday of Artists“, where the figures of the faith and art worlds meet. Along with the mass opening Lent, there is a music and literature series, as well as a meeting over an art work that has been specifically designed for the student church. In previous years the commission for this art installation has been accepted by the following artists: Adriena Šimotová, Václav Cigler, Stanislav Kolíbal, Patrik Hábl, Jaromír Novotný, and Michal Škoda. The ful list of art interventions can be seen at the ctu website.

 

Production:
Martin Staněk

Realization:
Pavel Šimáček, Marta M. Mills, Anna Stárková

Godfather:
Michal Škoda, Dům umění /České Budějovice (The house of art České Budějovice)

Contact for the media:
Norbert Schmidt, tel.: 777 00 50 13, e.mail: norbertinum@volny.cz

 

Christian Helwing’s installation is open from the 10th of February to the 24th of March around mass times and every Tuesday to Friday from 1pm to 4.30pm and Sundays from 3pm to 8pm. Should you wish to visit the installation at a different time contact the parish assistant Marta M. Mills at info@farnostsalvator.cz, 222 221 339, 724 367 681.

 

Project organizer:
Academic parish Prague and Centre for Theology and Arts

Project support:
Česko-německý fond budoucnosti / Magistrát Hlavního města Praha / Verein Ausstellungshaus für christliche Kunst e. V. München / Goethe-Institut Tschechien / Dominikánská 8 Prague

 

foto © Martin Staněk

 

Christian Helwing (* 1969) studied arts at universities in Hannover and Brehmen and, as a part of a scholarship DAAD, attended university in Horshima, Japan. In 2010 he gained residency at univeristy in New York. Between 2011 and 2013 he worked as an architect of scenic design at Riga Art Space in Latvia. His orginal installations include projects such as EAT.project, Kunstverein Ruhr, Essen (2009), A crystal lives on, Kunstverein Hannover, Hannover (2010), Sleeping, Pilot Projekt für Kunst, Düsseldorf (2011) Roter Teppich, Stadtgalerie Kiel (2013), Stargate, Arsenals, National Museum of Art, Riga (2014), Center No Center, Haus der Kunst, České Budějovice (2014), Marcks und das Museum, Gerhard-Marcks-Haus, Bremen (2015). For more information visit his website.

 

        

     

       

 

Press coverage:

facebooková událost

Christian Helwing: Free Visit
Arcibiskupství pražské, 4. února 2016

Christian Helwing
Artalk, 6. února 2016

Aschermittwoch mit Künstlern findet in der Prager Salvatorkirche statt
Radio Prag, 10. února 2016

Christian Helwing – postní intervence u Nejsv. Salvátora
Fotoreport Martina Fryče, 11. února 2016

Annette Kraus: Intervention! St. Salvator feiert den Aschermittwoch der Künstler
Radio Prag, 11. února 2016

Popelec umělců 2016
fotoreport, Akademická farnost Praha 11. února 2016

Štěpán Havlíček: Všimli jsme si: Christian Helwing u Salvátora
Radio Proglas, 12. února 2016, 35:35

Popelec umělců – setkání světa víry a umění
Host: kurátor uměleckých intervencí v salvátorském kostele architekt Norbert Schmidt.
Moderuje Terezie Bečková.
Český rozhlas Plus, 14. února 2016

Studenti začali půst s umělci
Katolický týdeník 8/2016, s.1

Štěpán Havlíček: Postní instalace Christiana Helwinga
TVreport Radia Proglas, 18. února 2016

Jak to vidí…
Host: Norbert Schmidt. Moderuje sestra Angelika.
Český rozhlas Dvojka, 21. února 2016

Karolina Jirkalová: Koberec i baldachýn. Christian Helwing v kostele Nejsv. Salvátora.
Art & Antiques 2016/3, s. 89-90.

Debatní setkání s Christianem Helwingem,
Karolinou Jirkalovou a Mariusem Winzelerem
sakristie akademického kostela Nejsv. Salvátora
úterý 15. března 2016 v cca 20:00 hodin
(bohoslužba začíná v 19:00 hodin)

Ondřej Šmíd: Velikonoce u Nejsv. Salvátora
Psalterium 2016/1 s. 10.

Popelec umělců 2016
Artmix, Česká televize 22. března 2016, 40:00.

Výtvarné panorama s Janem Skřivánkem: salvatorské postní intervence (Christian Helwing)
Český rozhlas Vltava, Mozaika, 22. března 2016, 51:10