slavnostní bohoslužba za účasti
arcibiskupa Mons. Dominika Duky OP
kostel Nejsv. Salvátora v Klementinu
neděle 20. února 2011, 20:00 hodin

debata o varhanní hudbě a liturgii
sakristie kostela Nejsv. Salvátora
neděle 27. února, 21:00 hodin

V kostele Nejsv. Salvátora v pražském Klementinu se uskuteční v neděli 20. února 2011 v 20:00 hodin slavnostní bohoslužba za účasti Mons. Dominika Duky OP, arcibiskupa pražského, při které budou posvěceny unikátní nově rekonstruované barokní varhany. Při mši zazní v provedení souboru Capella Regia Praha, který řídí Robert Hugo, titulární varhaník kostela, skladby Antonia Lottiho (1667-1740) Missa Sapientiae a Václava Majera SJ (1665- 1726) O Panis Caelice.

Tuto mimořádnou událost budou doprovázet další akce. V pondělí 21. února v 10:00 hodin začne v sakristii kostela mezinárodní konference o salvátorských varhanách, které se zúčastní tým restaurátorů a odborníci z oboru organologie a muzikologie. V 19:00 hodin na ní bude navazovat slavnostní varhanní koncert v kostele, kde se kromě titulárního varhaníka kostela Roberta Huga představí i další salvátorští varhaníci Eva Bublová, Soňa Valenová a Tomáš Chudý. Jako host vystoupí učitel pražské Akademie múzických umění Pavel Černý. Následující neděli 27. února v 18:00 hodin jsou všichni zváni na komentovanou prohlídku varhanního kůru s Robertem Hugem. Po mši svaté bude pak v 21:00 hodin následovat debata o varhanní hudbě a liturgii za přítomnosti Mons. Tomáše Halíka, Roberta Huga a účastníků restaurování. Výjimečnou rekonstrukci varhan přiblíží také dokumentární výstava na ochozu kostela, která potrvá od 20. února do 24. dubna 2011.

Varhany u Nejsv. Salvátora patří k nejstarším dochovaným varhanám u nás. Starší varhany od základu přestavěl J. M. Gruber koncem 17. století. Do dnešního stavu nástroj uvedl neznámý varhanář roku 1780. V následujících stoletích nebyly varhany nijak zásadně upravovány. Současná rekonstrukce je unikátní jak svým rozsahem, tak i důkladností jdoucí až do obnovy původního barokního ladění. Probíhala od podzimu 2009 do února 2011 a prováděla ji firma H. Eule Orgelbau GmbH z Budyšína, subdodavatelsky se podíleli firma Brachtl-Kánský z Krnova a akad. mal. Peter Stirber. Práce byly financovány prostřednictvím Finančních mechanizmů EHP/Norska se spoluúčastí Ministerstva kultury ČR.

plakát Svěcení varhan [pdf ke stažení]
plakát Slavnostní koncert [pdf ke stažení]

foto © Martin Staněk

debatní večer nad reflexí II. vatikánského koncilu
S. Fischerová, K. Floss, A. Opatrný a T. Petráček

barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. Jiljí
vstup Jilská ul. 7a
čtvrtek 5. května 2011, 19:30 hodin

Ve čtvrtek 5. 5. 2011 v 19, 30 hod proběhne v dominikánském klášteře sv. Jiljí v Praze diskusní večer s širokým tématem „Aggiornamento dnes“ při příležitosti uvedení knižního rozhovoru Sylvy Fischerové s Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou(Vyšehrad). Knihu představí Martin Žemla z nakladatelství Vyšehrad, pozvání ke kulatému stolu přijali kromě autorů Karla Flosse a Sylvy Fischerové v roli moderátorky i teolog Aleš Opatrný a historik Tomáš Petráček. Zástupci tří generací budou diskutovat o II. vatikánském koncilu a jeho vlivu na české i světové dějiny. Co může znamenat „zdnešnění“ dnes a co znamenalo včera? Byl koncil přijat, nebo jsme naopak svědky jeho nenápadného relativizování? Jsou jeho hlavní myšlenky stále živé, nebo byly příliš svázány s dobou svého vzniku? Jaký význam měl pro českou společnost v 60. letech minulého století ekumenický seminář v pražských Jirchářích a co by mohlo znamenat dnes obnovení jeho ducha? Co je tradice – její síla i její úskalí? Jak se rozvíjí a udržuje opravdu živá a nosná tradice? Jak se k sobě má modernost a nadčasovost, podléhání trendům a skutečné pravověří? Co zmůže jedinec tváří v tvář dějinám?

Karel Floss (* 1926) studoval klasickou a slovanskou filologii a filosofii na MU v Brně a UP v Olomouci. V roce 1950 internován v Broumově, následně 1950–1953 nasazen u PTP. V roce 1968 obhajuje konečně u J. L. Fischera dissertační práci na téma „Čas, dějinnost a Aurelius Augustinus“. Překladatel řady filosofických a teologických děl. Teprve po roce 1989 docent filosofie na FF UP. Zakladatel a dlouholetý předseda Nadace Světový Étos-Centrum Prokopios a organizátor její Letní filosofické školy v Sázavě. V letech 1996–1998 senátor PČR.

Sylva Fischerová (* 1963) po počátečních studiích filosofie a fyziky na Univerzitě Karlově v Praze vystudovala klasickou filologii a od té doby působí v Ústavu řeckých a latinských studií FF UK. Je autorkou řady básnických sbírek, dvou souborů povídek i knihy pro děti; řada jejích textů byla publikována v zahraničí.

Aleš Opatrný (* 1944) je český katolický kněz, teolog a autor duchovní literatury. Byl vedoucím Pastoračního střediska pražské arcidiecéze (1991–2004), je mimo jiné spoluzakladatelem a členem Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů a vedoucím katedry pastorálních oborů na KTF UK.

Tomáš Petráček (* 1972) ukončil studium historie na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha roku 2002 doktorskou prací Fenomén darovaných lidí vpřemyslovských zemích 11. a 12. století (Praha 2003). V letech 2000–2003 studoval teologii na KTF UK Praha. Ve studiu pokračoval ve švýcarském Fribourgu a zakončil ho roku 2005 licenciátem z teologie. Působí jako kněz v Hradci Králové a přednáší církevní dějiny české a světové na KTF UK.

plakát [pdf ke stažení]

kostel sv. Jiljí (18:30 hodin)
barokní refektář dominikánského kláštera sv. Jiljí
vstup Jilská ul. 7a (19:30 hodin)
pátek 6. května 2011

První mše svatá ke cti blahoslaveného papeže Jana Pavla II., sloužená pražským arcibiskupem Mons. Dominikem Dukou OP, se uskuteční v pátek 6. května 2011 v 18:30 hodin v pražském kostele sv. Jiljí. Po jejím skončení následuje v barokním refektáři kláštera prezentace knihy rozhovorů s kardinálem Georgesem Cottierem OP Vyznání papežského teologa (Karme-litánské nakladatelství). Se svým příspěvkem vystoupí překladatelé knihy Dagmar Halasová a František X. Halas, bývalý velvyslanec ČR ve Vatikánu, člen Papežské akademie Pro Vita Petr Hach a pražský arcibiskup Mons. Dominik Duka OP. Setkání moderuje redaktor Karmelitánského nakladatelství Pavel Mareš. Slavnostní večer pořádá pražské centrum Dominikánská 8 ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím a CTU při KTF UK.

plakát [pdf ke stažení]

debata nad novou knihou současného papeže
D. Causero, D. Duka OP, T. Halík a J. Hanuš

barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. Jiljí
vstup Jilská ul. 7a
středa 11. května 2011, 19:30 hodin

Vydání českého překladu knihy rozhovorů současného papeže s německým novinářem Peterem Seewaldem Světlo světa (Barrister&Principal) je vítanou příležitostí k reflexi nad myšlením a postoji Benedikta XVI. v kontextu českého společenského i církevního prostředí. Večer uvede papežský nuncius v ČR Mons. Diego Causero, který knihu rozhovorů představí. V následné moderované debatě se budou pozvaní hosté, jimiž jsou pražský arcibiskup Mons. Dominik Duka OP, Mons. Tomáš Halík a prof. Jiří Hanuš, zamýšlet nad některými tématy papežových úvah. V čem mohou být papežovy myšlenky inspirativní pro církev a společnost u nás? Jak se nás týkají celosvětové problémy? Mohou být české zkušenosti přínosem pro jiné národy? To jsou jen některé z otázek, jimiž se debatující nechají vést. Papežovým záměrem bylo promluvit k palčivým problémům naší současnosti srozumitelným jazykem, aniž by chtěl dávat na složité otázky zjednodušující odpovědi. Podtitul knihy „Papež, církev a znamení doby“ odpovídá třem tematickým částem knihy.

Peter Seewald rozmlouval s kardinálem Josefem Ratzingerem už dříve: první kniha vyšla pod názvem Salz der Erde: Christentum und katholische Kirche im 21. Jahrhundert(v češtině  pod názvem Joseph kardinál Ratzinger: křesťanství na přelomu tisíciletí) v roce 1997 a druhá vyšla pod názvem Gott und die Welt: Glauben und Leben in unserer Zeit (Bůh a svět: víra a život v naší době) v roce 2000. Tento třetí rozhovor vznikl ve dnech 26.–31. července 2010 v letním sídle papeže Castel Gandolfo a Benedikt XVI. v rámci něho odpovídal na otázky, které dopředu neznal. Kniha Světlo světa vyšla v listopadu 2010 současně ve všech hlavních světových jazycích a brzy stala se bestsellerem. Začátkem letošního roku již bylo prodáno na milion výtisků v mnoha jazycích. Debatní večer pořádá pražské centrum Dominikánská 8 ve spolupráci s brněnským nakladatelství Barrister&Principal a CTU při KTF UK v Praze.

plakát [pdf ke stažení]

Ohlasy:

Kniha rozhovorů s papežem
Český rozhlas – Radiožurnál, 14.5. 2011

debatní večer nad současnými podobami
české a světové religiozity
T. Dostatni OP, T. Halík a V. Malý

barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. Jiljí
vstup Jilská ul. 7a
středa 18. května 2011, 19:30 hodin

U příležitosti vydání nové knihy rozhovorů s Tomášem Halíkem Smířená různost (Portál), které vedl polský dominikán Tomasz Dostani OP, se uskuteční v pražském centru Dominikánská 8 debatní setkání nad aktuálními otázkami české a světové religiozity.

Jsme opravdu nejateističtější zemí světa? Jak silná a sebejistá je sekularizace v České republice? Co je pravdy na tzv. „plaché české zbožnosti“? Je skutečně v celosvětovém měřítku nejdynamičtěji se rozvíjejícím náboženstvím islám? Jak vypadá světová mapa křesťanství? Blíží se nový konflikt mezi euroamerickým „severním“ křesťanstvím a „jižním“ křesťanstvím třetího světa? Hrozí katolické církvi podobné schizma, jaké právě zmítá církví anglikánskou?

Nad těmito a dalšími otázkami budou spolu s Tomášem Halíkem, který se jim dlouhodobě věnuje, debatovat osobnosti, jež mají taktéž bezprostřední hlubokou zkušenost jak s českým, tak i zahraničním prostředím. Tomasz Dostatni OP vede v polském Lublinu nadaci Ponad Granicami, která pořádá setkání významných polských a zahraničních osobností. Dostatni se zabývá především židovsko-křesťanským dialogem a vztahem církve a sekulární společnosti. Českou církev a společnost dobře zná, sám v Praze několik roků působil. Pozvání k debatnímu stolu přijal také pražský biskup Václav Malý, který se jako předseda rady Iustitia et pax při České biskupské konferenci intenzivně věnuje také otázkám dodržování lidských práv, a to nejen vůči křesťanům ve světě. V poslední době tak navštívil Bělorusko, Kubu, Čínu či Írán. Večerem provází Norbert Schmidt, redaktor teologické revue Salve a vedoucí Centra teologie a umění.

Debatní večer s prezentací nové knihy Tomáše Halíka pořádají Centrum teologie a umění při KTF UK, nakladatelství Portál a centrum Dominikánská 8 při klášteře sv. Jiljí v Praze.

pozvánka [pdf ke stažení]
plakát [pdf ke stažení]

foto © Petr Neubert

Ohlasy:

Czeskie rozmowy o religii
Gazeta.pl Lublin, 20. 5. 2011

Martin Bedřich: Zbavit se stereotypů.
O diskusním večeru nad knihou Smířená různost
i-Forum, 25. 5. 2011

Zpravodajské Noeviny
TV Noe, Reportáže, 26. 5. 2011

Nechtěli jsme být jako dva kmeti v bačkorách
Rozhovor s Tomaszem Dostatnim OP
Katolický týdeník, 1.6. 2011

Guérison de la mémoire dans une société postcommuniste

debatní večer v Collège des Bernardins v Paříži
úterý 24. května 2011, 18:00–22:00 hodin

V rámci diskuzního večera v pařížském kulturně-vzdělávacím centru Collège des Bernardins proběhnou dva kulaté stoly, jejichž tématem bude reflexe uzdravení historické paměti. Její odpovědné předávání je neustále ohrožováno pokušením politické, filozofické či náboženské manipulace. Tyto otázky jsou v současnosti zvláště živé v zemích, které byly postiženy násilnou manipulací s vlastní historií a s tím souvisejícím porušením kontinuity národní paměti, jako je tomu v zemích bývalého komunistického bloku. Pařížská debata se bude týkat konkrétního a stále palčivého tématu minulosti, jímž je spolupráce některých katolických kněží s tajnými službami komunistických režimů. Pozvání Collège des Bernardins v Paříži přijali hosté pocházející z několika evropských zemí. Debaty se zúčastní Antoine Arjakovsky (zakladatel a ředitel Institutu ekumenických studií ve Lvově, který bude kulatý stůl moderovat); Mons. Dominik Duka OP (arcibiskup pražský); Tomasz Dostatni OP (prezident polské nadace Ponad granicami); Albert-Peter Rethmann (ředitel Institutu pro světovou církev a misie ve Frankfurt nad Mohanem); M. Henry Rousso (francouzský historik a specialista na období Vichy),Mons. Eric de Moulins-Beaufort (spoluředitel katedry Société, Liberté, Paix).

O pařížském Collège des Bernardins, výjimečném místě setkávání vědy, kultury, umění a teologie se v českém jazyce více dozvíte v revue Salve 4/09 – francouzský katolicismus nebo přímo na stránkách www.collegedesbernardins.fr. Prahu nedávno na pozvání Centra teologie a umění při KTF UK navštívil ředitel Collège des Bernardins, světící biskup Jérôme Beau. Vlastnímu tématu kulatého stolu se věnuje také aktuální číslo revue Salve1/11 StB a církev.

Večer v Collège des Bernardins připravili česká teologická revue Salve, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (ctu), Česká dominikánská provincie, polská nadace Ponad granicami ve spulupráci s výzkumnou katedrou Société, Liberté PaixCollège des Bernardins a za podpory Kirche in Not a Francouzského institutu v Praze.

(cb, ctu)

pozvánka [ke stažení]

foto © Norbert Schmidt

Ohlasy:

Zrcadlo inspirace mezi Paříží a Prahou.
Rozhovor s Norbertem Schmidtem.
Katolický týdeník 24/2011

Uzdravení paměti v postkomunistické společnosti, připravila Terezie Bečková,
Český rozhlas Radiožurnál, Křesťanský týdeník, 28. 5. 2011

Norbert Schmidt: Mezi Paříží a Prahou.
i-Forum, 6. června 2011

Leviatan v pařížském Grand Palais
Český rozhlas Radiožurnál, 11.6. 2011

Norbert Schmidt: Leviathan v Paříži
Art+Antiques 7-8/2011, s.82.

Pařížský arcibiskup navštíví Prahu
TS ČBK, 16.11. 2011

Pařížský arcibiskup kardinál André Vingt-Trois
Radio Proglas, 22.11. 2011

Pařížská inspirace pro pražskou katedrálu
Katolický týdeník, 23.11 2011

Návštěva pařížského arcibiskupa kardinála André Vingt-Trois v Praze
TS ČBK, 25.11. 2011

Islám ve Francii očima pařížského arcibiskupa André Vingt-Trois
Český rozhlas Radiožurnál, 26.11. 2011

Ve Francii roste počet praktikujících muslimů
Český rozhlas Radiožurnál, 4.12 2011

Ježíš nestanovil vstupné, aby mu lidé směli naslouchat.
Rozhovor s pařížským archibiskupem André Vingt-Trois
vedla Alena Scheinostová
Katolický týdeník, 8.12. 2011

kolokvium ETF UK
barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. Jiljí
sobota 26. listopadu 2011

V sobotu 26. listopadu 2011 proběhne v barokním refektáři dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze na Starém Městě kolokvium „Kostel – liturgický prostor – památka“ pořádané Institutem ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě UK ve spolupráci s Centrem teologie a umění při Katolické teologické fakultě UK.

Kolokvium se bude zabývat historickou sakrální architekturou a jejími úpravami a aktualizacemi. Tento proces vytváří prostor, v němž se střetávají názory architekta, požadavky zadavatele a nároky památkové péče. Cílem setkání bude ukázat, že tato konfrontace v sobě nese významný pozitivní a kreativní potenciál, k jehož rozvinutí je však nezbytně nutné seznámit se s různými východisky a pohledy dotčených aktérů. Seminář je určen pro všechny, kdo se s problémy aktuálních liturgických úprav potýkají: pro teology, kněze, členy pastoračních rad, architekty, umělce apod. Kolokvium tedy představí zejména požadavky, které na úpravy historických prostor klade současná liturgika na straně jedné a teoretické zázemí, z nějž vyrůstají postoje památkové péče na straně druhé. V rámci kolokvia budou rovněž prezentovány některé stávající aktuální úpravy historické sakrální architektury.

Druhá část bude patřit panelové diskusi, k níž budou jako aktivní účastníci přizváni nejen přednášející, ale v první řadě účastníci semináře. Výsledky setkání budou zveřejněny formou sborníku. Kolokvium volně naváže na seminář „Liturgický prostor v současné architektuře“, který se konal na jaře r. 2009, a na mezinárodní konferenci k stejnému tématu, která se uskuteční 21. října 2011 na Katolické teologické fakultě v Praze.

Akreditace na seminář je bezplatná a probíhá formou přihlášení na kontaktní e-mailové adrese: jan.klipa@gmail.com

mezinárodní konference na KTF UK
20. a 21. října 2011

TEXTY VYŠLY V SALVE 2/2012 – PROSTOR LITURGIE

Pozvání Centra teologie a umění přijali přední odborníci v oblasti teologie, architektury, dějin umění, muzeologie a památkové péče: Stafan Kraus z Muzea umění Kolumba z Kolína nad Rýnem, Walter Zahner z mnichovské Společnosti pro křesťanské umění, historik Dušan Foltýn, liturgik Jan Kotas a architekt Josef Pleskot. Záštitu nad konferencí převzal pražský arcibiskup Dominik Duka OP, který se konference také zúčastní.

Konference s mezinárodní účastí na Katolické teologické fakultě v Praze se pokusí nastavit zrcadlo problematice nových liturgických úprav v prostorách historických kostelů. Do jaké míry lze respektovat historický mobiliář, aniž by trpěla současná živá bohoslužba? Jak prostor nově uspořádat, aniž by se poškodila základní myšlenka původní architektury? Lze aktivovat dnes zdánlivě nefunkční prvky, jako je např. kazatelna? Jak se postavit k problému lavice versus židle? Potřebujeme prohlubovat znalost historických symbolů, nebo naopak nová liturgická gesta vyjadřující život a postoje současného člověka?

Mezi teology a faráři je k liturgickým úpravám historických kostelů přes všechny proklamace o rozvíjení tradice přistupováno často velice schematicky, někdy až mechanicky. Památková péče zase obvykle nahlíží nové úpravy jako nutné zlo, jehož rozsah by se měl co nejvíce eliminovat. Mnohé novodobé realizace jí bohužel dávají za pravdu. Mezi architekty je pak téma většinou odkládáno do složky neinvenčních drobných zakázek interiéru či designu několika předem daných luxusních „nábytkových objektů“. Nepřesvědčivé výsledky jsou proto způsobeny součtem vršících se nekoncepčností, kompromisů a provizorních řešení…

Podle pořadatelů konference z Centra teologie a umění při KTF UK jsou nové úpravy liturgického prostoru či revize často překotně provedených úprav po II. vatikánském koncilu hlavním úkolem na poli současné sakrální architektury. Nejde totiž o nic menšího než o to, zda se z kostela stane historické muzeum, či naopak živý a do budoucnosti ukazující základní prostor křesťanství a celé západní civilizace.

Konference začne ve čtvrtek 20. října 2011 v 19:30 v barokním refektáři dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze panelovou debatou pozvaných hostů, která by měla pojmenovat hlavní místa problému. Pokračovat bude na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v pátek 21. října od 9:30 hodin sérií přednášek, po nichž bude vždy vyhrazen velký prostor otázkám a diskuzím.

Současná liturgie ve starém kostele – pojmenování problémů
panelová debata v Dominikánské 8
Jan Kotas, Stefan Kraus, Walter Zahner, moderuje Norbert Schmidt
barokní refektář dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze, vchod Jilská 7a
čtvrtek 20. října 2011, 19:00 hodin

foto © Petr Neubert, Martin Bedřich

Současná liturgie ve starém kostele
mezinárodní konference na KTF UK
pátek 21. října 2011, začátek 9:30 hodin

Prokop Brož (děkan KTF UK)
úvodní pozdrav

Walter Zahner (DG, Mnichov – Řezno)
Sakrální architektura a liturgie po II. vatikánském koncilu
Možnosti a hranice proměny prostoru kostela

Jan Kotas (KTF UK, Praha)
Liturgie jako hybatelka změny

Dušan Foltýn (CMS Akademie věd ČR a UK, Praha)
Živá památka

Josef Pleskot (AP atelier, Praha)
Tři kostely

Stefan Kraus (Kolumba, Kolín nad Rýnem)
ars celebrandi
Myšlenky k umění a liturgii

Závěrečná panelová diskuze
Dominik Duka OP, Dušan Foltýn, Jan Kotas, Stefan Kraus, Josef Pleskot, Walter Zahner

Dominik Duka OP (arcibiskup pražský a primas český)
závěrečné slovo

konferenci moderuje: Norbert Schmidt (CTU při KTF UK, Praha)

foto © Martin Staněk

Mons. Dominik Duka OP (* 1943) je dominikán a od roku 2010 pražský arcibiskup.

Mgr. Dušan Foltýn (* 1966) je historik specializující se na kulturu a umění středověku, především na dějiny řádů a dějiny klášterní architektury. Je předním českým monasteriologem. Od roku 2002 pracuje v Centru medievistických studií Akademie věd české republiky a přednáší regionální historii na Pedagigcké fakultě UK.

ThLic. Jan Kotas (* 1970) působí jako odborný asistent Katedry pastorálních a právních věd KTF UK, v rámci které se specializuje na liturgiku. Věnuje se také byzantské liturgii, kterou pravidelně slouží v kostele sv. Kosmy a Damiána v Emauzském klášteře v Praze. Od roku 2010 je děkanem kapituly Všech svatých na Pražském Hradě.

Dr. Stefan Kraus (* 1960) je od roku 2008 ředitelem Kolumby – muzea umění arcidiecéze Kolína nad Rýnem. Dr. Kraus je významný německý historik umění a kurátor, autor mnoha textů a knih. V Muzeu Kolumba pracuje od roku 1991, vedle tvorby koncepce muzea a pořádání výstav patřil od počátku k nejužšímu týmu, který připravoval novou budovu muzea, navrženou architektem Peterem Zumthorem, jež byla otevřena v září 2007. Muzeu Kolumba se věnuje nové revue Salve 2/2011.

Ing. arch. Josef Pleskot (* 1952) je přední český architekt, svůj AP ateliér založil v roce 1991. Tato projekční kancelář se zabývá rozsáhlou škálou úloh od prvotních urbanisticko-architektonických koncepcí až po realizace staveb v širokém spektru typologických druhů. Mezi jeho nejznámější realizace patří budova Vinařství Sonberk (2008); Ústředí ČSOB v Praze Radlicích (2007, hlavní cena Grand Prix OA 2008; Stavba roku 2007); rekonstrukce Zámeckého pivovaru v Litomyšli (2006); Přírodní stezka v Jelením příkopu a Průchod valem Prašného mostu v areálu Pražského hradu (2003, Brick Award 2004).

Dr. Walter Zahner (* 1961) je předním evropským znalcem vztahu umění, architektury a liturgie. Na toto téma publikoval množství odborných článků a knih. V současnosti působí při Institutu vzdělávání dospělých při řezenském biskupství. Je předsedou umělecké komise v biskupství Würzburg a předsedou Německé společnosti pro křesťanské umění v Mnichově. Dr. Walter Zahner sestavil český výbor textů Romana Guardiniho O podstatě uměleckého díla (Triáda/CTU 2009).

Čtvrteční debata v barokním refektáři u Sv. Jiljí bude překládána konsekutivně.
Pro omezený počet míst na KTF UK doporučujeme kvůli simultánnímu překladu rezervaci na adrese: ctu@ktf.cuni.cz

Na konferenci Současná liturgie ve starém kostele volně naváže kolokvium Kostel – liturgický prostor – památka pořádané Institutem ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě UK, které se uskuteční v sobotu 26. listopadu 2011 v barokním refektáři dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze. Obě konference doprovodí v Akademickém kostele Nejsv. Salvátora u Karlova mostu výstava více než dvaceti absolventských projektů na téma sakrální architektury převážně ze Školy architektury prof. Emila Přikryla z pražské AVU.

Plakát Kostel [pdf ke stažení].

Ohlasy:

Martin Bedřich: Živý kostel, živá památka, živé umění.
i-Forum, 25.10. 2011

Martin Hlouch: Kostel: shrnutí panelové diskuze ke konferenci.
MartiNoviny.cz, 24. 10. 2011

Současná liturgie ve strarém kostele
archiweb, 4.10. 2011

Současná liturgie ve starém kostele
Národní památkový ústav, 5. 10. 2011

Jarmila Štogrová: Současná liturgie ve starém kostele.
Psalterium 2011/ 5, s. 15.

Konference v Praze: Současná liturgie ve starém kostele
Radio Proglas, 19.10. 2011

Salve 2/2012 – prostor liturgie

akademický kostel Nejsv. Salvátora
Popeleční středa – Velikonoce 2011

Přípravu na Velikonoce doprovodí v pražském akademickém kostele Nejsv. Salvátora objekt, „postní obraz“ předního českého výtvarníka Stanislava Kolíbala, který bude instalován do starobylého presbytáře. Socha, která byla vytvořena pro letošní salvátorský Popelec umělců, vychází z Kolíbalovy kresby z roku 1973 patřící do cyklu tzv. Bílých kreseb. Autor ji v době normalizační šedi daroval františkánu Bonaventurovi Z. Boušemu, který si ji vybral a až do své smrti uchovával ve svém pokoji jako výraz vlastního osudu a nenaplněnosti v lidském životě. Ztroskotání toho, co má jít a nejde. Socha je autorovou poctou otci Bonaventurovi, vzpomínkou na hluboké přátelství. Zároveň však nastavuje postní zrcadlo i každému z nás.

Vernisáž za přítomnosti Stanislava Kolíbala se uskuteční na Popeleční středu 9. března v 20:15 v sakristii kostela. Mše svatá s udílením popelce začíná v 18:45 hodin. Dílo je možné zblízka spatřit po pravidelných bohoslužbách, které se konají vždy v neděli ve 14:00 a 20:00 a v úterý v 19:00 hodin. Uměleckou intervenci připravilo Centrum teologie a umění při KTF UK a Akademická farnost Praha.

Plakát Stanislav Kolíbal [pdf ke stažení]

Stanislav Kolíbal (* 1925) patří již dlouho ke klíčovým osobnostem naší výtvarné kultury a je jedním z mála těch, jejichž tvorba je uznávána i na mezinárodní scéně. Jeho dílo je od počátku tvořeno komplementaritou kresby a sochy, plošného a trojrozměrného vyjadřování. V 90. letech působil také jako profesor na pražské Akademii výtvarných umění. Ačkoli je umělcem zastoupeným ve sbírkách předních českých (Národní galerie Praha, Moravská galerie Brno) i zahraničních galerií (Centre G. Pompidou, Tate Gallery, Albertina), sám se věnuje i knižní grafice, tvorbě instalací a publikování zásadních textů z oblasti moderního umění. Přehled jeho uměleckého díla a bohatého života podrobně zachycuje např. kniha Stanislav Kolíbal, kresby, sochy, komentáře. Arbor Vitae, Praha 2003.

Bonaventura Z. Bouše OFM (1918–2002) je klíčovou osobností moderních dějin české katolické církve, dnes již legendární postavou, která v době Pražského jara a následné normalizace okolo sebe soustředila okruh významných katolických intelektuálů a výrazných osobností. Mnohými je otec Bonaventura považován za vůbec nejhlubšího a nejpronikavějšího českého teologa a křesťanského myslitele druhé poloviny 20. století. V roce 1947 vstoupil do řádu Bratří menších – františkánů. Den po složení slavných slibů v roce 1950 byl zatčen a internován. V době Pražského jara působil krátce v Národní galerii a v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. Krátce mohl sloužit jako duchovní v Praze u Panny Marie Sněžné a později v Záběhlicích. Bouše se významně podílel na překladu dnes užívaných liturgických textů. Po podpisu Charty 77 se stal nočním hlídačem. Po roce 1990 krátce vypomáhal v duchovní správě na periferii Ústí nad Labem.

foto © Petr Neubert

foto © Martin Staněk

Ohlasy a souvislosti:

Setkání s Prof. Stanislavem Kolíbalem nad postní instalací v kostele Nejsv. Salvátora, neděle 20. března 2011 po mši svaté, která začíná v 20:00 hodin.

Osobnost a dílo Bonaventury Z. Boušeho OFM
debatní setkání s Tomášem Halíkem, Stanislavem Kolíbalem, Václavem Ciglerem,
Petrem Šticou a Janem Rücklem, (moderuje Norbert Schmidt)
úterý 29. března 2011 po studentské mši svaté, která začíná v 19:00 hodin

Popelec umělců u Nejsv. Salvátora
Česká televize 2, 9.3. 2011
reportáž o Kolíbalově díle začíná na 44:00

Socha Stanislava Kolíbala v kostele Nejsvětějšího Salvátora
Linda Petáková, Český rozhlas 3 Vltava, Mozaika, 25. března 2011

Moderní umění v kostele Nejsvětějšího Salvátora
Teresie Bečková, Český rozhlas 3 Vltava, Prameny a proudy, 27. března 2011

Stanislav Kolíbal: Jiný svět
Jízdárna Pražského hradu,  14.9. 2012 – 6.1. 2013
foto © Martin Polák

Pavla Pečinková (Ed.)

námět a příprava podkladů: Martin Staněk
grafická úprava a sazba: Otakar Karlas
Česká křesťanská akademie, Akademická farnost Praha
Praha 2010

Almanach vydaný u příležitosti 20. výročí založení pastorace studentů v kostele Nejsv. Salvátora v Praze u Karlova mostu mapuje dvacet let uměleckých aktivit na tomto velice živém místě. V knize najdete jak interpretaci tohoto dění, tak i podrobný přehled událostí a programů. Nechybí ani odborněji laděné úvahy nad vztahem hudby a liturgie, církve a současného umění, kulturního a mezináboženského dialogu či reflexe kázání jako specifického literárního útvaru. Almanach obsahuje vedle množství obrazového materiálu i CD s nahrávkami skladeb salvátorských hudebních těles. U příležitosti 20. výročí Akademické farnosti natočil režisér Petr Brichcín dokumentární film Dvacet let se studenty pro Českou televizi. Pořad vysílala ČT1 v neděli 13.6. 2010.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210562215500011-cesty-viry/

Pavla Pečinková
Úvodem

Klára Jelínková a Norbert Schmidt
Současné výtvarné umění a církev

Robert Hugo
Několik úvah nad hudbou
v současném českém katolickém kostele

Tomáš Halík
Popelec umělců

Martin Staněk
Kulturní a umělecké aktivity
akademické farnosti Nejsvětějšího Salvátora

Přehled akcí 1990 – 2010

Norbert Schmidt
Debatní večery o křesťanství
a současném umění a architektuře

Bohuslav Hoffmann
Kázání v čase „postmoderních“ Zacheů

Tomáš Halík
Dialog kultur a kultura dialogu

Antologie z tvorby salvátorských autorů

Kdysi bývaly kostely nejen centry duchovního života, ale přirozeně soustřeďovaly i kulturní a intelektuální elitu obce. Umělecké poklady středověku, renesance i baroka vznikaly a byly prezentovány převážně v církevním prostředí. S dílem Michelangela, Leonarda nebo J. S. Bacha se až do devatenáctého století lidé mohli setkat prakticky jen v kostele. S rozvojem moderní společnosti kostely tuto roli ztratily. To je fakt, s nímž je nutno počítat, ale s touto situací se nemusíme pasivně smiřovat. I dnes může být farní společenství nejen místem společné bohoslužby, modlitby či meditace, ale i příležitostí k bližšímu vzájemnému setkávání a prostorem pro rozvíjení nejcennějších darů, kterými byl člověk vyznamenám mezi ostatními tvory — vnitřní svobody a tvořivosti.

Kulturní aktivity salvátorské farnosti nemají vypjaté ambice profesionálních uměleckých institucí, přesto se neomezují jen na bezprostřední službu liturgii a mohou tak prostředkovat setkání se zkušeností víry a s duchovními hodnotami i lidem, kteří do kostela přicházejí zřídka a čtou Bibli jen jako součást kulturního dědictví. Jsem přesvědčena, že tyto přesahy obohacují jak prostředí církve, tak i současnou sekularizovanou kulturu.

Pavla Pečinková

Církev se v 19. století postupně dostává do kulturní izolace. Ve svých řadách si hledá umělce, kteří by naplnili její idealizované či ideologizované představy o umění. V dějinách umění se objevuje zcela nový fenomén tzv. „křesťanského umění“. V době, kdy byl západní svět křesťanský, žádného umělce nenapadlo svou identitu umělce odvozovat od toho, že je umělcem křesťanským. Křesťanské umění s sebou nadále ponese punc určité podřadnosti. Většinou — zvláště v případě umění, které vzniká pro konkrétní církevní zakázky — se jedná o umění defenzivní, netvůrčí. Mimo křesťanské kruhy neprobouzí až na výjimky zájem. Ve vztahu církve k současnému umění se příznačně zrcadlí její potýkání s moderním světem. Církevní umění se sice zdánlivě mnohdy snaží být „moderní“. Problémem již dávno není nazarénské umění a zkostnatělý akademismus, ale nedůvěra k umění, které vzniká právě dnes. Uzavřenost aktuálnímu dění přetrvává. S trochou nadsázky, která by se ale bohužel dala ilustrovat mnohými příklady, se dá tvrdit, že se dnes setkáváme v církvi při nových realizacích „současného křesťanského umění“ v drtivé většině s druhořadými ozvěnami avantgardních postupů, které jsou více jak padesát let staré.

Klára Jelínková a Norbert Schmidt

Západoevropská společnost je zřejmě jednou z mála světových kultur, které svou hudbu emancipovaly ze jha rituálů a primitivního náboženství a posléze jí vdechly samostatný a nezávislý život. A byla to katolická církev, která od svých prvopočátků až do konce šestnáctého století zásadním způsobem přispěla k vývoji evropské hudby. Od nástupu baroka však církev tuto pozici ztratila a další vývoj na dlouhou dobu vzalo do svých rukou divadlo, konkrétně opera, a to dokonce do té míry, že ve formě oratoria či duchovní opery vstoupila i na půdu kostela. Přesto se tehdy ještě dařilo hudbě i katolické liturgii tvořit velmi dobrou symbiózu v podobě tzv. figurální hudby.

Robert Hugo

Svět umění a svět víry mají mnoho společného. To, čemu obvykle říkáme kultura, vyrostlo z kultu — z úcty k posvátnému; celé dějiny lidstva prostupuje dialog mezi náboženstvím a uměním. Církev chce být pro tento dialog přívětivým místem. Vždyť po staletí byla nejenom štědrým mecenášem umění, nýbrž především hlásala evangelium, které vždy bylo a je mocným inspiračním zdrojem bezpočtu uměleckých děl — výtvarných, hudebních i literárních. Spojenectví mezi světem víry a světem umění má ovšem ještě hlubší kořeny: lidé víry a tvůrci umění jsou spojenci v odporu proti banalizaci světa, proti pokusům vytěsnit z lidského života rozměr tajemství a touhu po přesažnosti, transcedenci. Víra i umění přispívají k tomu, aby život nebyl jednorozměrný a mělký. Víra i umění se vyjadřují především skrze symboly a je jim vlastní symbolické vidění světa: i ty nejprostší skutečnosti, jako jsou chléb a víno, stůl a svíce, rozepjaté ruce, neřku-li barvy a tóny, jsou jak v bohoslužbě, tak v umělecké tvorbě plny hlubších významů, jsou věcmi, které odkazují za sebe a nad sebe, a zároveň zůstávají něčím, co nemáme jednoduše a spěšně obejít. Setkání víry a umění není však jen obohacením pro umění a jeho inspiraci, nýbrž v jistém smyslu také prověřuje opravdovost víry a poctivost církve. Tam, kde by se víra chápala jako „uzavřený systém“, jako ideologie, kde by se církev chovala jen jako byrokratická instituce, která umění využívá a instrumentalizuje k propagaci této své ideologie, tam výsledkem nemůže být nic jiného než kýč. Kýč je výrazem ideologie; kdykoliv a kdekoliv si umění nechalo nasadit služebný chomout ideologické agitace, dřív nebo později degradovalo k směšnosti, trapnosti a obludnosti kýče, náboženský kýč nevyjímaje. Kde je však víra prožívána jako hledání, hledání hloubky, hledání tajemství, hledání smyslu a kde je církev prožívána jako společenství — společenství lidí takto hledajících a otevřených vůči onomu nejzazšímu tajemství života — tam může uzrát veliké a silné umění. Pravdivé umění, svědectví o velikém duchovním dramatu, kterým je věčné lidské hledání Boha, klesání do propasti viny a žízeň po vykoupení.

Tomáš Halík