Kolumba
a special edition in English published by
the scholarly Czech magazine Salve

Krystal OP
Prague 2014

 

Today’s Church as a Vehicle of Culture
Interview with Joachim Cardinal Meisner

Kolumba – The Museum as a Laboratory of Aesthetics
Interview with Stefan Kraus

Friedhelm Mennekes SJ
In Another View. Art in Cologne’s Kolumba Collection

Friedhelm Mennekes SJ
The Room of My Breathing: The East Tower at Kolumba

Selected Works at Kolumba

If everything I planned had been realized, I would not be so happy now
Interview with Peter Zumthor

Peter Zumthor
The New Building of the Museum for the Archdiocese. Thoughts on the Design

Stefan Kraus
The Aesthetic Moment – An Attempt on Speechlessness

Tomáš Halík
The Moment of Faith

Kolumba – A Timeline

 

Kolumba – Art museum of the Archdiocese of Cologne

 

 

Tomáš Petráček
Jak se dnes dívat na Bílou horu?

debatní večer
akademický kostel Nejsv. Salvátora
úterý 4. listopadu v 20:00 hodin
(bohoslužba začíná v 19:00 hodin)

V rámci podzimního pásma Bílá hora 2014 – Co nás rozdělilo, může dnes spojovat? proběhne v akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu debatní večer s historikem a teologem Tomášem Petráčkem.

Kdo vlastně na Bílé hoře bojoval? Češi proti Němcům? Katolíci proti protestantům? Jaké důsledky tato událost pak skutečně měla a jak s jejím dědictvím naložit dnes? Stranou nezůstane ani „druhý život“ Bílé hory, její různé interpretace a instrumentalizace v různých aktuálních ba akutních dobových sporech.

Večerem provází Norbert Schmidt.

foto © Martin Staněk

 

Doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D., je český katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové a vyučuje na Univerzitě Karlově a na Univerzitě Hradec Králové, kde působí jako vedoucí katedry Kulturních a náboženských studií. V roce 2013 byl jmenován postulátorem blahořečení umučeného kněze Josefa Toufara.

hudba a liturgie II.
Salve 2/2014

nakladatelství Krystal OP
Praha 2014

 

Albert Gerhards
V napětí mezi slovem a znamením
Církevní hudba a teologický vývoj

Wolfgang Bretschneider
Radosti a bolesti reformy církevní hudby
Padesát let konstituce Sacrosanctum Concilium

Emmanuela Kohlhaasová
Hudba a spiritualita
Hudba jako prostor zakoušení Boha?

Wolfgang Bretschneider
Jakých úkolů se má zhostit hudba v katedrále?

Varhany jsou jako harfa krále Davida
Rozhovor s Josefem Kšicou, regenschorim a varhaníkem dómu sv. Víta, Vojtěcha a Václava

Anketa o hudbě a liturgii
(D. Eben, S. Hořínka, R. Hugo, br. Jan od Kříže, L. Petřvalský, Z. Pololáník,
M. Rataj, B. Sojková, J. Trojan, P. Vrábel, J. Zadina)

Richard Mailänder
Staré nové formy
Kolínský evensong a adventní vigilie

Milada Jonášová
Hudba ve Svatovítské katedrále v 18. století
Repertoár a jeho interpreti

Brice Tissier
Gregoriánský chorál a současná hudba
Jaká srovnání se nabízejí?

Legenda k obrazovému doprovodu

Anotace

English Summary

 

Revue Salve podruhé o vztahu hudby a liturgie

Číslo revue Salve 2/2014 se vrací k tématu hudby a liturgie, a to i ve světle padesátiletého výročí encykliky Sacrosanctum Concilium. Impulzem pro toto číslo se stala konference Hudba v katedrále, jež proběhla v říjnu loňského roku. Předjímá tak letošní konferenci, která se koná 9. října opět v Mladotově domě na Pražském hradě.

I z výše uvedeného je zjevné, že téma hudby a liturgie patří ke stále živým a diskutovaným problémům dnešní církve a umění. Ostatně o zájmu současných hudebních skladatelů o liturgickou hudbu vypovídá i anketa, která je součástí čísla Salve. Jednotlivé texty revue postihují jak teologický a spirituální rámec otázek spojených s hudbou a liturgií (Gerhards, Bretschneider, Kohlhaasová), tak praktické možnosti nového uchopení např. tématu liturgie hodin a hudby (Mailänder).

Domácí prostředí vedle zmíněné ankety mezi současnými českými hudebními skladateli reflektuje rozhovor s Josefem Kšicou, regenschorim a varhaníkem v katedrále sv. Víta. Historické sondy v čísle reprezentují studie o hudbě ve Svatovítské katedrále v 17. a 18. století (Jonášová) a vztahu gregoriánského chorálu a moderní hudby (Tissier).

Doprovod čísla tentokrát tvoří reprodukce děl malíře Jaromíra Novotného a fotografie z instalací jeho tvorby, např. z postní intervence v kostele Nejsv. Salvátora.

Martin Bedřich

 

 

Číslo Salve o hudbě a liturgii jsme doprovodili ukázkami z díla jednoho z nejzajímavějších českých malířů mladší generace, Jaromíra Novotného (* 1974). Sympatické na jeho díle je, že se vyznačuje touhou po jednoduchosti, redukci, oproštěnosti od velkých spekulací a gest. Novotný je advokátem soustředěnosti na detail, konkrétní úkol a vytrvalé úsilí. Nicméně, jak je vidět z jeho intervencí, nebojí se také vstoupit do „starých“ kontextů a vystavit své obrazy odvěkým základním lidským otázkám.V Salve se setkáte jak s jeho nedávnou intervencí u Nejsv. Salvátora, tak například i s výstavou v Kolumbě – Muzeu umění arcidiecéze v Kolíně nad Rýnem (2012), z které pochází také zde publikovaná fotografie.

Revue Salve lze získat přímo v nakladatelství Krystal.

 

Ohlasy a souvislosti:

Hudba v katedrále II.
konference v Mladotově domě na Pražském hradě – 13:00 hodin
slavnostní nešpory v katedrále sv. Víta – 18:00 hodin
čtvrtek 9. října 2014

Hudba v katedrále I.
konference v Mladotově domě na Pražském hradě – 13:00 hodin
slavnostní nešpory v katedrále sv. Víta – 18:00 hodin
čtvrtek 10. října 2013

hudba a liturgie – Salve 2/08
Krystal OP, Praha 2008

 

Jan Royt
Panna Maria Vítězná v Praze a v Římě

chrám Panny Marie Vítězné na Malé Straně – Pražské Jezulátko
přednáška s komentovanou prohlídkou
Karmelitská 385/9
středa 22. října 2014 v 19:00 hodin

V rámci podzimního pásma Bílá hora 2014 – Co nás rozdělilo, může dnes spojovat? proběhne v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně přednáška předního českého historika umění Prof. Jana Royta, která se bude věnovat souvislostem chrámových staveb Panny Marie Vítězné v Praze a v Římě, které jsou spojené s událostmi kolem bitvy na Bílé hoře. Do centra pozornosti se dostane především téma Panny Marie Vítězné, pražské Jezulátko a kult Jezulátka obecně. Stranou nezůstane ale ani monumentální obraz Císař Ferdinand II. s Dominikem à Jesu Maria se modlí k Panně Marii za vítězství v bitvě na Bílé hoře, namalovaný Antonínem Stevensem ze Steinfelsu kolem roku 1641, který vévodí právě presbytáři pražského chrámu.

 

 

 

Prof. PhDr. Ing. Jan Royt (* 1955) je významný český historik umění, prorektor pro tvůrčí a ediční činnost na UK. Hlavní oblastí jeho zájmu je křesťanská ikonografie a středověké malířství. Jeho původním zaměřením bylo zemědělství, které studoval na Vysoké škole zemědělské v Praze. Dokončil v roce 1979. V letech 1979–1984 studoval na FF UK v Praze, kde obhájil rigorózní práci. V nakladatelství Odeon pracoval jako redaktor literatury o výtvarném umění. Po revoluci v roce 1989 nastoupil na Ústavu pro dějiny umění FF UK, kde byl v roce 2006 jmenován ředitelem. Roku 1997 se habilitoval na FF UK prací Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století a v roce 2004 byl jmenován profesorem. Je držitelem ceny Josefa Krásy, kterou uděluje Uměleckohistorická společnost. Kromě FF UK působí dále na KTF UK Praha , FF UJEP v Ústí nad Labem a na AVU etc. Je členem mnoha vědeckých rad a institucí (např. vědecká rada Ústavu pro dějiny umění AV ČR, NG v Praze, HTF UK a FF UK atd.). Žije v Praze s manželkou, farářkou Církve československé husitské, a dvěma syny. K jeho významným publikacím patří Středověké malířství v Čechách (2002), Slovník biblické ikonografie (2006), Kristus v křesťanské ikonografii (2010), Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století (2011), Mistr Třeboňského oltáře (2013).

 

 

 

 

 

Martin Bedřich
Bílá hora v literatuře

„literárně-duchovní meditace“
poutní areál Panny Marie Vítězné na Bílé hoře
středa 5. listopadu 2014 v 19:30 hodin

V rámci podzimního pásma Bílá hora 2014 – Co nás rozdělilo, může dnes spojovat? proběhne v poutním areálu Panny Marie Vítězné na Bílé hoře setkání s literárním historikem Martinem Bedřichem. Fenomén Bílé hory se nesmazatelně vepsal do kulturních dějin české země a zanechal svou výraznou stopu i v  literatuře. Četba několika vybraných děl a jejich „literárně-duchovní meditace“ před nás postaví problém komplikovaněji, než jak si ho snad pamatujeme ze školních lavic nebo populární publicistiky. Černobílost přístupu k bělohorskému dědictví bude možná nahrazena komplexnějším vědomím, k němuž nás vybízí právě literatura.

Mgr. Martin Bedřich, Ph.D. (* 1982) je literární historik, šéfredaktor nakladatelství Portál a výkonný redaktor revue Salve. Vystudoval bohemistiku a komparatistiku na FF UK. Zabývá se raným novověkem, vztahem obrazu a textu a katolickou literaturou 20. století. Vydal knihy Klášterní kuchařka aneb Oroduj za nás, domácí kuchař (se Zuzannou Bedřichovou a Ondřejem Zátkou; Libri 2004), Dnes jen o té prašivině (korespondence Bohuslava Reynka Tereze Sumové) (s Alešem Palánem; Paseka 2005), Stařec a med (se Zdeňkem Jančaříkem; Portál 2012) a knihu rozhovorů s Martinem C. Putnou Vždycky v menšině (Portál 2013).

 

foto © Petr Neubert

 

Bylo hrozno a žalostivo o tom rozprávěti. A tak nic jiného nezbylo než: acg, ouvé a běda, dej a berme. Ani katolickým římského náboženství nebylo odpuštěno a prominuto, jen dej všechno a věř sobě, jak chceš.
(M. Dačický z Heslova, 1620)

Zpátkem noho s hory nade každou
Černost tmavých nocí černější,
Médea to českých dítek vraždou!
(J. Kollár, 1824)

Na temenu šírém Bílé hory;
Byla bitva hrozná, boj byl strašný,
Čech tam stál naproti bratru Čechu,
Oba pro svého se bili krále
(K. H. Mácha, 1832–1833)

Na mladých prsou těžce leželas,
že pod břemenem tím jsem klesal skoro.
Těžko jsem vydech, těžko vstal jsem zas.
Těžko jsem rval se s tebou, Bílá horo.
(V. Dyk, 1907)

Jsou dvojí katastrofy, ničící – a tvořící. Očistné katastrofy, jejichž láva spaluje jakési otrávené vegetace života. Vaše vás nezničila, jste. Z čeho vás očistila? Přemýšlejte!
(M. Marten, 1917)

Napravili jsme národní porážku i hanbu. Pochovejme Bílou horu v pokoji a doufejme, že se už nikdy nevrátí. Budiž zahlazena, ale ne zapomenuta. (…)
 Je mrtva Bílá hora. Na jejím hrobě povstává svobodná, demokratická republika od Šumavy za Užhorod a v ní bude bohdá šťastně žít svobodný národ československý!
(J. Herben, 1918)

Nespočívá vlastní sláva zázraku bělohorského v tom, že ani vítězství bělohorské nemohlo v Čechách vyhubit katolickou víru?
(J. Durych, 1924)

Jak má vypadat hrob?

debatní setkání
s Patrikem Háblem, Michalem Ratajem a Norbertem Schmidtem
autory dočasné úpravy hrobu – umělecké intervence
poutní areál Panny Marie Vítězné na Bílé hoře
středa 15. října 2014 v 19:30 hodin

V rámci podzimního pásma Bílá hora 2014 – Co nás rozdělilo, může dnes spojovat? proběhne v poutním areálu Panny Marie Vítězné na Bílé hoře debatní setkání s autory dočasné úpravy hrobu padlý v roce 1620 Patrikem Háblem, Michalem Ratajem a Norbertem Schmidtem. Debatnímu setkání, které začne v 19:30, bude předcházet od 17:00 praktická ukázka techniky litografie, kdy malíř Patrik Hábl a grafik Petr Korbelář budou přímo na místě tisknout a snímat jednotlivé tváře z kamenů ručním litografickým lisem.

Debatovat se bude nejen o osobních zkušenostech, které si každý z autorů úpravy z procesu realizace odnesl, ale také o možnostech současného umění tvořivě vstoupit do náročného historického prostředí, jemuž výslednou podobu nevtiskl nikdo menší než Jan Blažej Santini Aichl. Tématizovat se bude i otázka, kdy se z hrobu vlastně stává památník či pomník? A jakou by vlastně měl dnes plnit funkci? Jak dnes zacházet s místy, které jsou sice pokladem po architektonické a umělecké stránce, ale které jsou zároveň zatížené jednostranným výkladem historických událostí? Prostor bude věnován i reflexi návštěvníků a jejich otázkám, které v nich pozměněné prostředí ambitu poutního areálu vyvolává.

 

Malíř a grafik Patrik Hábl (* 1975) vystudoval VŠUP v Praze u prof. Pavla Nešlehy. Hábl pravidelně vystavuje doma i v zahraničí. V letošním roce uspořádal samostatné výstavy také v Miláně a v Haagu. Zkušenosti se vstupy současného umění do významných historických objektů prokázal ve svých nedávných projektech jako byla např. intervence “postních obrazů” v akademickém kostele Nejsv. Salvátora, úprava oltáře v klášterním kostele ve Slaném, intervence do stálé expozice středověkého umění v Anežském klášteře nebo současná instalace v expozici Národní galerie Umění Asie v paláci Kinských. Patrik Hábl působí pedagogicky na VŠUP v Praze. (http://www.patrikhabl.com/)

Michal Rataj (* 1975) vystudoval hudební vědu na FF UK a skladbu na AMU v Praze u prof. Ivana Kurze a prof. Milana Slavického. Absolvoval studijní pobyty ve Velké Británii, Německu a USA. Je autorem především instrumentální a elektroakustické hudby, jedním z jeho zájmů je i gregoriánský chorál. V letech 2000 – 2014 pracoval jako hudební režisér a producent Českého rozhlasu a podílel se na vedení mezinárodní producentské skupiny EBU Ars Acustica. V současné době vyučuje skladbu a elektroakustickou hudbu na katedře skladby HAMU a na NYU Prague. Zkomponoval množství hudeb pro film a rozhlasové hry a jeho skladby byly provedeny a vysílány v řadě zemí po celém světě. (http://michalrataj.com)

Norbert Schmidt (* 1975) je architekt a redaktor teologické revue Salve, vedoucí Centra teologie a umění při Katolické teologické fakultě UK. V současné době pracuje v AP ateliéru Josefa Pleskota. Samostatně realizoval rekonstrukci krypty kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze (2005) a upravil tamní presbytář (2009). V akademickém kostele doprovází intervence umělců jako Václav Cigler, Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal, Choi Jeonghwa, Jaromír Novotný ad. V roce 2013 dokončil s Helenou Kohlovou úpravu liturgického prostoru klášterního kostela ve Slaném. Na téma vztahu teologie, architektury a umění publikuje v odborných i populárních časopisech.

 

 

Hexameron
dílo šesti v klášteře na Bílé hoře

poutní areál Panny Marie Vítězné na Bílé hoře
středa 8. října ve 20:00 hodin

Ve středu 8. října ve 20:00 hodin v klášteře na Bílé hoře publikum uvidí a uslyší site specific performance Hexameron. Představení, které je součástí kulturního pásma Bílá hora 2014 / Co nás rozdělilo, může dnes spojovat?, připravil tým studentů AMU a VŠE Praha.

„Název, který se vztahuje k šestidennímu cyklu stvoření světa, jsme si půjčili ze sbírky šesti homilií svatého Ambrože, věnovaných prvním kapitolám knihy Genesis. Reliéf svatého Ambrože se nachází v jižním křídle kostela panny Marie Vítězné na Bílé hoře. Zároveň před téměř sto osmdesáti lety vznikla stejnojmenná společná skladba šesti klasiků světové hudby.“ vysvětluje Linda Straub, která se stará o režijní a dramaturgickou supervizi. „Snažíme se zasadit současné skladby do konkrétního místa a historicko-spirituálního kontextu.“

Hexameron bude pro diváky jedinečnou příležitostí slyšet nové kompoziční přístupy
a orchestraci postavenou na elektro-akustice, matematice a experimentování se zvukem. I názvy skladeb (např. Ceremonie, Hlas ze Šumavské pouště či Kánon derivací) i spojení elektro-akustické hudby s projekcemi a divadelně-tanečními výstupy napovídají, že půjde o
neopakovatelný zážitek. Uchopení celého představení jako slavnostního procesí přináší originalitu i tradici zároveň a aktivně diváky zapojí.

Šest autorů hudby hledalo svou inspiraci v náboženství, posvátné geometrií, rituálech i podstatě lidského života. „V běžném životě máme tendenci spojovat si rituály
s náboženskými významy, lidé jsou ale bytosti, které tíhnou k rituálům přirozeně. Vytvářejí si své vlastní návyky a rutiny, které časem nabývají formy rituálů. Prostřednictvím obyčejných předmětů a generování elektronických zvuků ve specifickém prostorovém kontextu bychom rádi dosáhli určitého katarzního zážitku oproštěného od předepsané interpretace,“ objasňuje jeden ze skladatelů, Gilberto Agostinho.

Vzrušující je samotné místo představení – klášter benediktinek na Bílé hoře. Spiritualita řeholnic vyrovnává historické události s místem spojené. Barokní areál poutního místa vznikl na místě bělohorské bitvy v letech 1704-1730 z iniciativy pražských měšťanů a umělců. Na hlavním oltáři kostela Panny Marie Vítězné se nachází tzv. Strakonický obrázek, který sehrál významnou úlohu v bělohorské bitvě. Dle legendy jím karmelitánský mnich P. Dominik Jesu a Maria žehnal před bitvou vojsku, které pak nečekaně rychle připravilo protivníkovi zdrcující porážku.

Běžný život je spojen také s hlavním posláním benediktinské spirituality, jež zní Hledat Boha a následně ho oslavovat ve všem, co patří ke každodennímu životu. Víra, spolu se symbolikou včely jako divu přírody, který fascinoval lidi odedávna, tvoří hlavní inspirační linii dramaturgie celého site specific performance.


kontaktní osoba:
Marta Kloučková
email: knowtilus.pr@gmail.com
telefon: 725 281 152

www.knowtilus.cz

 

performerka Tereza Kerle

scénografka Fortuna Hernández předvádí ideu skladatele Gilberta Agostinha

skladatel Martin Klusák

 

Projekt KNOWtilus – ostrovy vědy a umění
Vedoucí projektu: Václav Riedlbauch (VŠE), Tomáš Žižka (DAMU), Michal Rataj (HAMU).
Projekt je podpořen z Centralizovaného rozvojového programu MŠMT ČR, projekt C29 „KNOWtilus – ostrovy vědy a umění“.

Hexameron – site specific performance

Dramaturgická a režijní supervize:
Linda Straub

Hudba:
Matouš Hejl, Lukáš Hradil, Tomáš Reindl, Martin Klusák, Gilberto Agostinho, Jiří Lukeš

Dále se na přípravě a realizaci podílejí:
Za DAMU: Tomáš Žižka, Radoslava Schmelzová, Anna Friedländer, Antonín Brinda, Josef Maděra, Mathias Straub, Tereza Kerle, Heidi Hornáčková, Lukáš Brychta, Adam Krátký, Kateřina Zemenová, Fortuna Hernández
Za HAMU: Michal Rataj, Jan Trojan, Zdeňka Vaculík Erlebachová, Jan Fila
Za VŠE: Václav Riedlbauch, Martin Rey, Irena Tyslová, Zdeněk Vondra, Petra Bedřichová, Hana Slapničková, Ondřej Holas, Marta Kloučková, Donika Žánová, Veronika Vavříková, Jana Chuchrová, Jan Plášil, Pavlína Dvořáková, Anna Iskrová, Jan Kocián, Barbora Joštová, Lucie Lhotáková, Jan Míka, Michal Klukan, Zuzana Drachovská

Marie Nechvátalová
Nová politická interpretace výmaleb bělohorského kostela

přednáška a komentovaná prohlídka
poutní areál Panny Marie Vítězné na Bílé hoře
středa 17. září 2014, 19:30 hodin

V rámci podzimního pásma Bílá hora 2014 – Co nás rozdělilo, může dnes spojovat? proběhne v poutním areálu Panny Marie Vítězné na Bílé hoře přednáška mladé historičky umění Marie Nechvátalové, která se bude věnovat především výmalbě bělohorského kostela.

Na počátku 18. století byl na památném místě českých dějin vybudován na křížovém půdorysu kostel se třemi drobnými kupolemi zasvěcený Panně Marii Vítězné. Roku 1718 vymaloval významný český barokní umělec Václav Vavřinec Reiner jižní kapli bělohorského chrámu, zatímco hlavní kopule, stejně jako klenba severní kaple zely prázdnotou až do roku 1728, kdy se jejich výzdoby ujali bavorští umělci Cosmas Damian Asam a Johann Adam Schöpf. Dvacátá léta 18. století se vyznačovala vzrůstajícím politickým napětím mezi vládnoucími Habsburky a po trůnu prahnoucími bavorskými Wittelsbachy. C.D. Asam bývá tradičně představován jako autor výtvarného řešení mnohých sakrálních prostor, přičemž je poněkud opomenuta jeho činnost ve službách bavorských kurfiřtů. Také osobnost jeho krajana J.A. Schöpfa charakterizuje silný bavorský patriotismus. A tak se pod jejich štětci mění fresky bělohorské svatyně v politický manifest. Cílem přednášky je především představit novou interpretaci Asamovské výmalby a poukázat na její aktualitu v dobovém kontextu.

Marie Nechvátalová M.A. studovala mezi léty 2009-2012 dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve své bakalářské práci (prof. Roman Prahl) se věnovala malíři Viktoru Olivovi a v té souvislosti českým studentům na mnichovské výtvarné akademii. Roku 2012 získala roční stipendijní pobyt na Ludwig-Maximilians Universität v Mnichově, kde nakonec při studiích zůstala. Ve své diplomní práci (prof. Stephan Hoppe, 2014) se věnovala výmalbě kostela na Bílé Hoře a jejímu kulturně-politickému programu. V současné době pracuje na Kunstreferátu mnichovské arcidiecéze a připravuje se na doktorské studium na mnichovské univerzitě, jehož předmětem bude středoevropská barokní nástropní malba.

 

Kosmas Damián Asam:
Triumf katolické církve v Čechách. Freska v kupoli kněžiště kostela z roku 1728.
foto © Martin Mádl

 

Bílá hora 2014 – Montagna Bianca 2014
un intervento artistico della tomba di soldati
caduti nella battaglia di Bílá hora

santuario di Santa Maria della Vittoria a Bílá hora a Praga
da settembre a novembre 2014

Patrik Hábl, Michal Rataj e Norbert Schmidt

Avvenimento culturale ed ecumenico di quest’autunno risveglierà  domande legate alla battaglia di Bílá hora (Montagna Bianca) che si è svolta a Praga il 8 novembre 1620; una battaglia molto importante per la storia ceca. Il programma inizierà il 7 settembre alle ore 18.00 con la liturgia ecumenica che terrà luogo al santuario di Santa Maria della Vittoria a Bílá Hora a Praga.

Il programma, che durerà da settembre a novembre, ha come il suo punto centrale un intervento che consiste nell’interpretazione artistica della tomba di soldati caduti nella battaglia di Bílá hora. Pittore Patrik Hábl, compositore Michal Rataj e architetto Norbert Schmidt cercheranno di trovare risposta alla domanda che messaggio trasmette un sepolcro comune di vincitori e i vinti alla gente d’oggi. Discuteranno sul problema della forma che dovrebbero oggi assumere le tombe di soldati caduti e si chiederanno come conciliare le interpretazioni controverse degli avvenimenti problematici della storia ceca, tra cui la battaglia di Bílá hora rimane uno dei più spiccanti.

Questo evento è accompagnato da un ricco programma con un titolo eloquente: Ciò che ci divedeva, potrà unirci? Gli organizzatori pongono l’accento al fatto che si deve trattare di un incontro di tutti quelli che si interessano della “pietra angolare della coscienza nazionale”. Ai dibattiti sono quindi invitati non solo i cattolici, ma anche i protestanti, non solo i credenti, ma anche i non credenti, non solo i cechi, ma anche gli stranieri. Non guarderanno soltanto il passato, ma si chiederanno come capire la battaglia di Bílá hora oggi.

La misura piccola della battaglia di Bílá hora del 1620 contrasta con gli effetti rilevanti che ha avuto nella storia delle terre Boeme. Nella memoria nazionale questo momento rappresenta l’inizio di un “epoca di oscurità” e la teoria romantica lo interpreta come la sconfitta di una nazione che ha dovuto aspettare per secoli la propria libertà. Questo mito, però, si basa sulle idee che non sono di tutto chiare. Chi erano i vincitori e i vinti?

L’avvenimento “Bílá hora 2014”, organizzato dal Centro di teologia e dell’arte all’Università Carolina di Praga e Abbazia Venio, con il sostegno di molte altre istituzioni, tra cui l’Arcivescovado di Praga, è sotto gli auspici di ministro della cultura Daniel Herman, presidente del Consiglio ecumenico delle Chiese Daniel Fajfr e Arcivescovo di Praga Dominik Cardinale Duka OP.

Weisser Berg 2014
Kunstintervention am Grab der Gefallenen
in der Schlacht am 8. November 1620

Pilgerstätte Maria Victoria auf dem Weissen Berg
September  – November 2014

Patrik Hábl, Michal Rataj a Norbert Schmidt

Am 7. September 2014 um 18 Uhr findet ein ökumenischer Gottesdienst mit Roman Mazur (Senior der Evangelischen Kirche der böhmischen Brüder für Region Prag) und Václav Malý (Weihbischof des Bistums Prag) statt. Es folgt die Eröffnung der Kunstintervention mit Einführungsworten von Kardinal Miloslav Vlk.

Wie könnte heute ein Grab Gefallener aussehen? Und gleichzeitig ein Gedenkort einer der wichtigsten und kontroversten Schlachten unserer Geschichte? Wie könnte man Ausdrucksformen der aktuellen Kunst in einem barocken Areal, der von niemandem kleineren als von Giovanni Santini Aichl mitgestalltet worden ist, wirken lassen? Wie können wir heute mit den unterschiedlichen ideologischen Interpretationen und Ebenen umgehen?

Der Künstlerteam – ein Architekt, ein Maler und ein Komponist haben versucht eine künstlerische Antwort auf oben gestellten Fragen wenigstens temporär zu finden. Die in Vorbereitung stehende Gesamtrekonstruktion der Pilgerstätte, die in der Obhut der Benediktinerinen der Abtei Venio steht, öffnete den Raum für einen rasanten und gleichzeitig empatischen und sensiblen Versunch eine neue Ebene und einen neuen Blickwinkel zu unserer widersprüchlichen Geschichte dazu zu geben.

Die neue Gestalltung des Grabes wird nach einem ökumenischen Gottesdienst Am 7. September 2014 um 18 Uhr mit Roman Mazur (Senior der Evangelischen Kirche der böhmischen Brüder für Region Prag) und Václav Malý (Weihbischof des Bistums Prag) vorgestellt.

Sie können sich auf ein reiches Begleitprogramm freuen mit der Leitfrage: Kann uns das, was uns trennte, heute vereinigen? Der „Herbst auf dem Weissen Berg 2014“ gipfelt am Jubiläumstag der Schlacht am 8. November mit einem zweiten ökumenischem Gottesdienst mit Daniel Fajfr (Vorsitzender des Ökumenischen Rates der Kirchen in der Tschechischen Republik) und Kardinal Dominik Duka OP (Erzbischof von Prag und Vorsitzender der tschechischen Bischofskonferenz).

Die Vorstellung der Kunstintervention wird am 7. September um 18:45 Uhr Kardinal Miloslav Vlk in anwesenheit der Künstler mit einfürenden Worten eröffnen. Kardinal Vlk hat im Jahre 1999 zusammen mit Repressentanten der evangelischen Kirchen die Gebeine der 42 gefallenen Männer und 2 Frauen, die man am Schlachtort in den sechziger Jahren gefunden hat, gerade an diesem Ort beerdigt.

 

Öffnugszeiten des Areals 8. 9. – 8. 11. 2014:

– Mo – Fr: 15:00 – 18:30 (ausser 10. 10.)
– Sa – So: 10:00 – 18:30 (ausser 11. und 12. 10.)
– Gruppen können eine Führung bei Sr. Francesca OSB anfragen:
benediktinky@centrum.cz, 775 988 449
– um 18 Uhr betten die Schwestern in der Chorkapelle täglich die Vesper – dazu sind alle herzlich eingeladen (ausser 10., 11. und 12. 10.)
– hl. Messe: Donnerstags 16:30/17:30 (Winter/ Sommerzeit), Sonntags 11:00
– Veränderungen vorbehalten, bitte, die Webseite www.benediktinky.cz verfolgen

Kontaktperson für die Presse:
Aleš Pištora, Pressesprecher des Erzbischöflichen Ordinariats Prag
Mail: Ales.Pistora@apha.cz
Tel.: 724 882 842

Die Schirmherrschaft über den Herbst auf dem Weissen Berg 2014 übernahmen:
Daniel Herman, Kulturminister der Tschechischen Republik
Daniel Fajfr, Vorsitzender des Ökumenischen Rates der Kirchen in der Tschechischen Republik
Kardinal Dominik Duka OP, Erzbischof von Prag und Vorsitzender der tschechischen Bischofskonferenz

Veranstallter:
Abtei Venio auf dem Wessen Berg
Zentrum für Theologie und Kunst an der Katholisch-theologischen Fakultät der Karlsuniversität in Prag

Beteiligte Institutionen:
Stadtteil Praha 17
Akademische Pfargeimeinde St. Salvator
Benediktinische Erzabtei in Břevnov
Erzbistum Prag
Evangelische Kirche der böhmischen Brüder
Dominikánská 8 – Orden der Dominikaner
Ökumenischen Rates der Kirchen in der Tschechischen Republik
Orden der Unbeschuhten Karmeliten
Theologische Revue Salve
Kunstgewerbeschule Prag

 

Der Maler Patrik Hábl (* 1975) studierte and der Kunstgewerbeschule in Prag bei Prof. Pavel Nešleha. Hábl veanstalltet regemässig Austellungen in Tschechien und auch im Ausland. In diesem Jahr hatte er Einzelaustelungen in Milano und Haag. Erfahungen mit Kunstinterventionen in bedeutende historische Objekte zeigte er in Projekten aus letzter zeit , z. B. in der Intervention mit „Fasstenbildern“ in der Akademischen Kirche St. Salvator in Prag, im Projekt der Rekonstruktion des Altarraumes im Karmelitenkloster in Slaný, oder in der Interventionen in die Sammlung der gotischen und asiatischen Kunst in der National Galerie in Prag. Patrik Hábl lehrt an der Kunstgewerbeschule in Prag. (http://www.patrikhabl.com/)

Michal Rataj (* 1975) studierte Musikwissenschaften an der Philosophischen Fakultät in Prag und Komposition an der Akademie für Musik bei Prof. Ivan Kurz und Prof. Milan Slavický. Er absolvierte auch Studiumaufenthalte in Grossbritanien, Deutschland und USA. Er komponiert vorallem instrumentale und elektroakustiche Musik, aber er interessiert sich auch für den gregorianischen Choral. In den Jahren 2000 – 2014 arbeitete er als Musikregiseur und Produzent uim Tschechischen Rundfunk und war Mitglied der internationalen Produktionsgruppe EBU Ars Acustica. Heute lehrt er Komposition und elektroakustische Musik an der Kathedra für Komposition an der HAMU und NYU Prague. Er ist Autor v zahlreicher Werke für Filme und Rundfunkprogramme. Seine Einzelwerke werden wie in Tschechien so auch im Ausland oft vorgeführt. (http://michalrataj.com)

Norbert Schmidt (* 1975) ist Architekt, Redakteur der theologischen Fachzeitschrift Salve und leiter des Zentrums für Theologie und Kunst an der Katholisch-theologischen Fakultät an der Karlsuniversität in Prag. Er arbeitet im Architekturbüro von Josef Pleskot. Selbstständig realisierte er die Rekonstruktion der Krypta in der Akademischen Kirche St. Salvator in Prag und nach der Idee von Friedhelm Mennekes wandelte er das alte Presbyterium der Kirche. In St. Salvator begleitet er auch regalmässig Interventionen von zeitgenössischer Kunst. Er arbeitete zusamen mit Künstlern wie Václav Cigler, Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal, Jindřich Zeithamml, Choi Jeonghwa, Jaromír Novotný, Matěj Forman etc. Im Jahr 2013 beendete er zusammen mit Helena Kohlová die Umgestalltung des Altarraumes der Klosterkirche der Karmeliten in Slaný. Zum Thema Theologie, Architektur und Kunst publiziert er zahlreiche Beiträge in wissenschaftlichen wie populären Medien. (https://ctu-praha.cz/)