Křížová cesta Martina von Feuersteina pro farní kostel sv. Anny v mnichovském Lehelu vznikla v roce 1898. O rok později ji vydali benediktini jako černobílé album ve švýcarském Einsiedelnu. Posloužila pak jako předloha pro mnoho křížových cest napříč Evropou. Tyto souvislosti jsme díky Mariusovi Winzelerovi zjistili při instalaci Křížové cesty z Krickerhau v době postní 2024 v presbytáři akademického kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Začali se nám také hlásit různí přátelé z daleka i z blízka s informacemi, kde všude se feuersteinovské křížové cesty také ještě vyskytují. Tato stránka tyto informace shromažďuje. Jedná se pravděpodobně o nejrozšířenější typus křížové cesty v první polovině 20. století, který zatím ležel mimo jakýkoli badatelský zájem. Kam až všude se rozšířila? Proč byla tak oblíbená? Na tyto otázky bychom rádi našli časem odpověď.

Pokud znáte ještě nějakou další křížovou cestu, než uvidíte dole, napište, prosím, na: norbertinum@volny.cz. Díky!

Křížová cesta Martina von Feiuersteina
ve Sv. Anně v Lehelu, Mnichov, originál 1898
architektura Gabriel von Seidls, 1887–1892

Křížová cesta Martina von Feiuersteina
vydaná v Einsiedeln 1899

Křížová cesta z Krickerhau
kostel sv. Kateřiny v Handlové
Slovensko
namaloval Ludwig Schramek v roce 1926

Kostel sv. Mikuláše v Lúčkách (Honneshau)
Slovensko, 1912

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Janove Lehote (Drexlerhau)
Slovensko
kostel postavený 1487, původní zasvěcení Narození Panny Marie
Křížová cesta pravděpodobně z roku 1930, kdy se rekonstruoval kostel

Kostel sv. Antonína Paduánského v Praze 
Česká republika
kostel podle návrhu Františka Mikše 1908-11
Křížová cesta 1941

Kostel Panny Marie Sněžné v Provodově
Česká republika
Křížová cesta od „malíř náboženských obrazů” Emila Brendela, snad 1947

Kostel sv. Mikuláše v Lounech
Česká republika
Křížová cesta z roku 1939 od mistra Františka Charváta z Kutné Hory

Kostel Nejsv. Trojice v Kameničkách
Česká republika

Kostel sv. Mikuláše v Ludgeřovicích
Česká republika, 1907

Kostel Navštívení Panny Marie ve Vimperku
Česká republika

Kostel sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckého v Horní Vltavici
Česká republika

s historiky umění Petrou Oulíkovou a Filipem Srovnalem

kostel Nejsvětějšího Salvátora
u Karlova mostu

neděle 16. března 2025 od 21:00 hodin

(po bohoslužbě, která začíná v 20:00 hodin)

v rámci postní intervence Ivana Pinkavy Noční práce

ZVUKOVÝ ZÁZNAM

foto Petr Neubert

foto Martin Staněk

foto Petr Neubert

barokní refektář
dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze
(nový vstup na rohu ulic Husova a Jalovcová)
úterý 15. dubna 2025 v 19:30 hodin

Čtení z nejnovějších textů Marty Veselé Jirousové a Miroslava Olšovského doprovodí současná hudba v provedení studentů HAMU pod vedením Michala Nejtka.

Moderuje Anna Beata Háblová.

*

Marta Veselá Jirousová je básnířka, výtvarnice a pedagožka, dcera básníka a disidenta Ivana Martina Jirouse a malířky Juliany Jirousové. Vystudovala český jazyk a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Je autorkou několika básnických sbírek: Procházka s andělem, Děti deště, Zahrada, Kohouti budou zpívat.

Pořádá Dominikánská 8, HAMU a Centrum teologie a umění Praha.

akademický kostel Nejsvětějšího Salvátora
Popeleční středa 5. března 2025

XXVIII. Popelec umělců

Popelec umělců – setkání, které se poprvé uskutečnilo v našem kostele v roce 1996, navazuje na tradici, jež vznikla před více než sto lety v Paříži při bohoslužbách za umělce padlé během první světové války.  V Akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora je Popelec umělců příležitostí k setkání a dialogu mezi světem současného i starého umění a světem víry. Setkání se koná na Popeleční středu, kterou začíná postní doba.

19.00 hodin – Mše sv. s udílením popelce
Celebruje Mons. Tomáš Halík
Koncept hudebního doprovodu: Michal Rataj
Účinkují: Michal Rataj, Melusine de Pas, Slavomír Hořínka, Jiří Hodina, Anežka Ratajová a Pavel Černý.

20.00 hodin – Uvedení postní intervence Noční práce od Ivana Pinkavy
V sakristii promluví Ivan Pinkava a kurátor Norbert Schmidt.

foto: Petr Neubert

Ohlasy a souvislosti:

Promluva Tomáše Halíka při bohoslužbě Popelce umělců
5. března 2025

Promluvu Norberta Schmidta při uvedení postní intervence Ivana Pinkavy
sakristie Nejsv. Salvátora 5. března 2025, Christnet 8. března 2025

V pořadí XXVIII. Popelec umělců pořádá Akademická farnost Praha společně s Centrem teologie a umění při ČKA. Koordinuje Martin Staněk.

postní intervence
v kostele Nejsvětějšího Salvátora
u Karlova mostu

Popeleční středa – Velikonoce 2025
(prodlouženo do návratu obrazu sv. Ignáce,
tedy do Noci kostelů 23. května 2025)

uvedení 5. března
po bohoslužbě Popelce umělců,
která začíná v 19:00 hodin

POPELEC UMĚLCŮ 2025

foto: Petr Neubert

V rámci letošní postní intervence pracuje fotograf Ivan Pinkava se dvěma ústředními místy jezuitské tradice našeho kostela. Místy, která jsme dosud při našich uměleckých průzkumech nikdy takto cíleně neakcentovali. Jde o kaple a jejich oltáře, které ukončují obě boční lodě chrámu Nejsv. Salvátora a jsou vyhrazené oběma hlavním barokním hrdinům raného Tovaryšstva – sv. Ignáci z Loyoly a sv. Františkovi Xaverskému.

Bezprostřední podněty letošní intervence jsou také dva. S Ivanem Pinkavou jsme chtěli spolupracovat už dlouho. Jeho fotografické obrazy se totiž nezřídka sytí až barokní protikladností plnosti a prázdnoty, světla a stínu, spirituality a lidské temnoty, života a smrti, melancholie… Na nejeden fotografův snímek by se dalo vztáhnout to, co píše v jedné z nejslavnějších českých barokních básní salvátorský jezuita Bedřich Bridel: „Co já? Co ty? Bože svatý? Já hřích, pych, lest, (…) hnis, vřed, puch: Tys čistý duch.“ Pinkavovy obrazy jako by zachycovaly ono zlověstné ticho, poté co už pominou dramatické události. Jako by mapovaly dobu po katastrofě. Snad by se také dalo konstatovat, že Pinkava zkoumá pomocí svých fotografií jako jakýsi experimentální archeolog sílu fragmentů, odkazů a parafráze výjevů z celých dějin evropské obraznosti. Během let si u toho vytvořil osobitý, ihned rozeznatelný, a přitom univerzální vizuální jazyk, díky kterému je jeho dílo známé v Evropě i za oceánem.

Naši prosbu, zda by své fotografie někdy konfrontoval i s naším klementinským chrámem, neodmítl. Až donedávna se ale neotevřely ony pomyslné příhodné dveře, kterými by mohl sobě vlastním způsobem vstoupit. Teprve loni na podzim, když jsme odvezli k důkladnému průzkumu raně barokní obraz Vidění sv. Ignáce z roku 1603, se s překvapivě samozřejmou lehkostí staré přání propojilo s aktuální příležitostí. Hned během našeho prvního setkání v kostele se také ukázalo, že do hry ještě vezmeme i neobsazený barokní štukový rám v Xaverově kapli na druhé straně chrámu.

foto: Petr Neubert

Pro postní dobu, dobu zahalování obrazů a soch, dobu vizuální redukce, vybral Ivana Pinkava příhodně dvě nefigurální fotografie. V historických rámech, v nichž se ukazovaly existenciální, zlomové či dokonce finální výjevy ze života jezuitských hrdinů, se tedy nyní ocitly na první pohled podivné skrumáže věcí, sestavy odložených zapomenutých předmětů, pozůstatky někdejšího života. Leckterému kostelníkovi možná připomenou situace, jež zná z nepřístupných prostorů, které se často nacházejí za odvrácenou stranou starých oltářních architektur. Ty se totiž v mnoha chrámech proměnily v praktická skladiště nepotřebných svatých i nesvatých předmětů. Druhý pohled na Pinkavovy snímky ale ukáže, že zvolené motivy kupodivu nepůsobí ani v umělecky prvotřídně pojednaném prostředí čelních stran salvátorských retáblů cizorodě. Dokonce v nich otevírají nové, přitom komplementární významové vrstvy.

Název intervence Noční práce odkazuje na prvním místě na skutečnost, že fotografické obrazy Ivana Pinkavy vznikají převážně v noci, při absolutním soustředění v ateliéru, kde se čas zastaví, kdy se vnější podněty zredukují na minimum, aby se naopak mohla plně zacílit vnitřní pozornost. Noc jako privilegovaná doba introspekce, soustředěné práce, zahalení, redukce, klidného přemítání nad minulostí a jejími dochovanými fragmenty. A také období, ve kterém se nacházíme teď, vystoupení z koloběhu všedního dne, hledání nového začátku. To vše jsou další roviny, které nám Pinkavova salvátorská postní intervence letos nabízí.

Norbert Schmidt

foto: Petr Neubert

Ivan Pinkava (* 1961) studoval v letech 1977–1981 Střední průmyslovou školu grafickou v Praze a následně Uměleckou fotografii na FAMU. V roce 1989 spolu s dalšími fotografy spoluzaložil Pražský dům fotografie (PHP), v letech 2005–2007 působil jako vedoucí ateliéru Fotografie na pražské UMPRUM. Jeho díla jsou mimo české instituce zastoupena ve sbírkách Bibliothèque nationale de France v Paříži, Gernsheim Collection v Texasu, Victoria and Albert Museum v Londýně, Kinsey Institute Art Collection v Bloomingtonu, The Dali Photo Museum v Číně, Museum of Photographic Arts v San Diegu a v mnohých dalších.

díla Ivana Pinkavy u Salvátora:
oltář sv. Ignáce z Loyoly – Bez názvu / Untitled, 2024
kaple sv. Františka Xaverského – Bez názvu / Untitled, 2019

foto Petr Neubert

kurátoři:
Norbert Schmidt a Petr Neubert

produkce:
Martin Staněk

odborná spolupráce:
Filip Srovnal, Národní památkový ústav

tisk:
Fotonova

realizace, osazení:
Ignác /
Adam Pokorný, David Hrabálek, Pavel Geryk – Akademie výtvarných umění v Praze
Xaver /
Filip Hrubý

osvětlení:
Jan Jiruška, Etna

grafika:
Jan Havel

jazyková redakce:
Martin Bedřich

pomoc při realizaci:
Kryštof Hlavnička, Fotonova

Prohlídku intervence mimo pravidelný program kostela lze domluvit
u farní asistentky Kateřiny Černé: info@farnostsalvator.cz, 222 221 339

foto: Petr Neubert

doprovodné akce:

• Komentovaná prohlídka oltářů sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského
s historiky umění Petrou Oulíkovou a Filipem Srovnalem
neděle 16. března 2025 od 21:00 hodin
(po bohoslužbě, která začíná v 20:00 hodin)

• Komentovaná prohlídka intervence s kurátorem Norbertem Schmidtem
neděle 30. března 2025 od 15:00 hodin
(po bohoslužbě, která začíná ve 14:00 hodin)

• Komentovaná prohlídka intervence s Ivanem Pinkavou
neděle 6. dubna 2025 od 21:00 hodin
(po bohoslužbě, která začíná v 20:00 hodin)

• Komentovaná prohlídka intervence při Noci kostelů
pátek 23. května 2025

• Představení výsledků průzkumu obrazu sv. Ignáce
Adam Pokorný a Pavel Geryk z Akademie výtvarných umění v Praze
a Filip Srovnal z pražského Národního památkového ústavu
neděle 1. června od 21:00 hodin
(po bohoslužbě, která začíná v 20:00 hodin)

foto: Petr Neubert

Ohlasy a souvislosti:

Promluva Tomáše Halíka při bohoslužbě Popelce umělců
5. března 2025

Promluvu Norberta Schmidta při uvedení postní intervence Ivana Pinkavy
sakristie Nejsv. Salvátora 5. března 2025, Christnet 8. března 2025

Postní intervence: Noční práce
rozhovor s Ivanem Pinkavou a Norbertem Schmidtem vedl Matěj Senft
Český rozhlas Vltava – Krédo, 16. března 2025

O Noční práci Ivana Pinkavy a vůbec o intervencích u Nejsvětějšího Salvátora
s výtvarnou publicistkou Michaelou Vrchotovou
Mozaika Českého rozhlasu Vltava 8. dubna 2025 (začátek v 8:19:40)

Alžběta Stančáková: Postní plátna v kostele
Česká televize, Události v kultuře, 17. dubna 2025 20:00 hodin (začátek cca 11:15 minuta) 

Alžběta Stančáková: Postní plátna jako umělecké artefakty
Česká televize, Studio ČT24, 18. dubna 2025 17:00 hodin (začátek cca 11:30 minuta)

*

Postní intervenci
a související doprovodný program pořádají:

Akademická farnost Praha
Centrum teologie a umění Praha

Pražské Centrum teologie a umění, založené na KTF UK, bude nově působit jako součást České křesťanské akademie

Tisková zpráva, Praha 15. října 2024

Centrum teologie a umění bylo založeno před 18 lety jako teoreticko-praktická laboratoř, místo přátelského setkání i kritického mezioborového dialogu. Za sebou má desítky úspěšných akcí, přednášek, debat, publikací a uměleckých intervencí renomovaných českých i zahraničních autorů. Nyní přechází z KTF UK pod Českou křesťanskou akademii. Vedoucím centra zůstává Norbert Schmidt.

Centrum teologie a umění (CTU) bylo založeno v roce 2006 na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze prof. Albertem-Peterem Rethmannem a architektem Norbertem Schmidtem, kde působilo do září 2024, a to nejdříve při Katedře teologické etiky a spirituální teologie, později při Katedře systematické teologie a filosofie. KTF UK dlouhé roky poskytovala CTU praktické i teoretické inspirativní zázemí. Po 18 letech ale CTU z KTF UK odchází a od října 2024 bude nově působit jako odborná sekce České křesťanské akademie. Vedoucím centra bude i nadále Norbert Schmidt. Aktivními členy CTU jsou především Klára Jirsová, dále Martin Staněk, Petr Neubert, Anna Beata Háblová, Martin Bedřich nebo Filip Srovnal.

Centrum teologie a umění je dnes už renomovanou mezioborovou platformou pro současné umění, kulturu a spiritualitu. Mezi širší i odbornou veřejností je CTU známo iniciováním současných uměleckých instalací v historických, především sakrálních prostorách. Série intervencí v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze byla nedávno vybrána do ročenky Česká architektura 2020–2021 jako jeden z nejlepších českých příkladů, jak aktivně a dlouhodobě na vysoké umělecké úrovni zacházet s historickým prostorem. Galerie hlavního města Prahy věnovala Centru teologie a umění jeden ze svých pořadů Umění bez omezení / Member Channel 18. CTU spolupracovalo s umělci jako Adriena Šimotová, Václav Cigler, Stanislav Kolíbal, Choi Jeonghwa (Jižní Korea), Jaromír Novotný, Michal Škoda, Christian Helwing (Německo), Robert V. Novák nebo Josef Pleskot. CTU ke každé akci vždy rozvinulo bohatý doprovodný program.

Choi Jeonghwa: Beautiful! Beautiful Life. 2012

Centrum teologie a umění uspořádalo samo nebo ve spolupráci s různými institucemi (mezi nimi Akademická farnost Praha, Český rozhlas, Dominikánská 8, Národní památkový ústav, Arcibiskupství pražské nebo město Litomyšl) desítky přednášek, debatních setkání a odborných mezioborových konferencí. Vedle spolupráce s předními českými odborníky pozvalo CTU do České republiky i celou řadu významných zahraničních osobností, jako je třeba ředitel Muzea umění Kolumba v Kolíně nad Rýnem Stefan Kraus, zakladatel Stanice umění v téže německé metropoli Friedhelm Mennekes, ředitel pařížského Collège des Bernardins Jérôme Beau, přední světový odborník na gregoriánský chorál Louis-Marie Vigne a mnozí další z Německa, Rakouska, Francie, Belgie, Polska nebo Slovenska.

Stranou pozornosti samozřejmě nezůstává ani současná hudba, poezie a literatura. Se špičkovými autory spolupracuje CTU i na tomto poli. Oblíbený je například podcast Letní punkta vznikající dílem Kláry Jirsové a Norberta Schmidtem po čtyři sezony v rámci platformy Dominikánská 8, kde už přes padesát výrazných českých osobností, jako jsou Jiří Sádlo, Karol Sidon, Petr Hruška či Klára Krásenská, představilo svá oblíbená místa nebo stavby. Vše v originální zvukové úpravě skladatele Jana Trojana a jeho žáků.

Akce CTU jsou recipovány různými médii, a to včetně České televize, Českého rozhlasu a dalšími celostátními novinami nebo časopisy. Z publikací CTU uveďme spolupráci na speciálním čísle Kunst und Kirche 1/2013 – Postsäkular. Zum Beispiel: Tschechien, přehledovou knihu Norberta Schmidta Přímluva za současnost. Současné umění v sakrálním prostoru (Triáda 2016) nebo naposledy obsáhlý sborník z konference Podlipnické kostely. Studie, úvahy, dokumenty (Přátelé podlipnických kostelů a CTU, 2023). Fotografie z uměleckých intervencí CTU jsou pravidelně publikovány v kulturně teologické revue Salve.

Od roku 2015 archivuje činnost CTU Národní knihovna České republiky.

Internetové stránky CTU a podrobný přehled jeho dosavadních akcí naleznete na nové adrese: https://ctu-praha.cz/

Petr Bergmann, Líza Faktorová, Vladimír Ondrejovič
moderuje Martin Bedřich
panelová debata – uvedení knihy
Dominikánská 8, barokní refektář
vstup Jalovcová 2
čtvrtek 9. května 2024 v 19:30 hodin

ZÁZNAM DEBATY

Jak vnášet život do sakrálních památek na periferii? Český i slovenský venkov je plný polozapomenutých chátrajících románských, gotických i barokních pokladů. V těchto malebných církevních památkách se však scházívá jen pár babiček a mnohde ani to ne. Jak s takovými stavbami dnes nakládat? Jak k nim přitáhnout pozornost? Čím mohou obohatit dnešního člověka? Jak jejich krásu odhalit ostatním? Že to není mission impossible, ale naopak dokonce radost, si ukážeme na příkladu známé slovenské Gotické cesty, skupiny vysočinských kostelíků pod hradem Lipnice a příkladů z Broumovska.

Večer s diskusí i promítáním se koná u příležitosti vydání knihy Podlipnické kostely, studie, úvahy, dokumenty mapující mimo jiné dvacet let činnosti sdružení Přátelé podlipnických kostelů.

Petr Bergmann je manažer v kultuře, kurátor, vydavatel a regionální písmák. Na Broumovsku se od roku 2000 podílel na občanských iniciativách za záchranu Broumovské barokní skupiny kostelů . V roce 2016 založil Institut regionální paměti, produkuje výstavy a sestavuje a vydává publikace o historii a umělcích severovýchodních Čech se zaměřením na Broumovsko a Krkonoše.

Líza Faktorová je historička umění, od roku 2001 je předsedkyní obecně prospěšné společnosti Přátelé podlipnických kostelů. Momentálně pracuje jako kurátorka výtvarných sbírek Blatského muzea v Soběslavi a Veselí nad Lužnicí.

Vladimír Ondrejovič je architekt a člen sdružení Gotická cesta, působícího v regionech Gemer a Malohont. Od roku 2017 se podílí na kulturně-vzdělávacích aktivitách Gotické cesty a vyhledává možnosti, jak zužitkovat profesní znalosti ve spolupráci s angažovanými samosprávami, církevními sbory a aktivními partnery sdružení.

nový foyer barokního refektáře
dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze
(nový vstup na rohu ulic Husova a Jalovcová)
čtvrtek 23. listopadu 2023 v 19:30 hodin 

Čtení z nejnovějších textů Matěje Lipavského, Martina Pocha a Ladislava Zedníka doprovodí současná hudba v provedení studentů HAMU.

Hraje IMPE Ensemble ve složení: Michal Nejtek – dirigent
Jana Havláková – housle / Štěpán Drtina – violoncello
Michal Prokop – flétna / Pavel Duda – elektrická kytara
Pavol Béreš – syntezátor / Richard Grimm – elektronika
pod vedením Michala Nejtka.

Moderuje: Anna Beata Háblová

Matěj Lipavský je malíř a básník. V roce 2016 vydal v Hostu svůj debut Nika a v roce 2021 sbírku Genciána. Je zastoupen v antologii Nejlepší české básně 2015. Básně a jiné texty publikoval v Listech, Souvislostech či Přítomnosti. Učí kresbu a figuru na SUPŠ v Praze na Žižkově.

Martin Poch je básník, komparatista, působí v oblasti vzdělávání. Vydal šest básnických sbírek: Jindřich Jerusalem, Cesta k Lidem, Městys, Strana a Poltergeist.

Ladislav Zedník je básník a pedagog. Napsal sbírky Zahrada s jabloněmi a dvěma křesly, Neosvitly, Město jeden kámen, za kterou získal cenu Magnesia litera a Složenýma očima. Působil jako externí redaktor časopisu Host.

Michal Nejtek je hudební skladatel. Přes deset let byl klavíristou a dramaturgem Agon Orchestra, jeho skladby pravidelně uvádí např. Orchestr Berg či Ensemble MoEns. Věnuje se hudbě pro divadlo. Jako pedagog působí na katedře skladby na HAMU.

Pořádá Dominikánská 8, HAMU a Centrum teologie a umění při KTF UK.

ambit dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze
(nový vstup na rohu ulic Husova a Jalovcová)
středa 30. května 2024 od 20:00 hodin

Přijďte s námi zakončit sezónu Dominikánské 8 hudebně poetickou performancí v rajské zahradě kláštera. Své nejnovější básně přečte Anna Beata Háblová, Klára Krásenská a Alžběta Johanka Petrová za doprovodu studentů katedry skladby na HAMU pod vedením Michala Nejtka.

Hrát budou: Michal Prokop – flétna / Bilguun Bayartsogt – housle /
Pavel Duda – elektrická kytara / Richard Grimm – elektronika
Sergen Cotak – baskytara / Pavol Béreš – klávesy
Juraj Gažmerčík – bicí nástroje

Anna Beata Háblová je básnířka a prozaička, architektka a teoretička architektury. Vedle 4 básnických sbírek (Rýhy, Kry, Nevypínejte, O mé závislosti nikomu neříkej) je autorkou dvou teoretických knih (Města zdí: Život a smrt obchodních center a Nemísta měst) a románu (Směna).

Klára Krásenská je básnířka. Její autorské texty vyšly v řadě časopisů, cyklus Mytologie lesa byl publikován ve sborníku Básne SK-CZ 2021. Je spoluautorkou knihy Teorém kamenné zahrady (UMPRUM, 2023). Debutovala básnickou sbírkou Mýtinami (Viriditas, 2023), za niž byla nominována na cenu Magnesia Litera.“

Alžběta Johanka Petrová je básnířka, pracovala jako režisérka, dramaturgyně, pedagožka a divadelní lektorka. V roce 2021 debutovala básnickou sbírkou Zastaveni (Klenov) a letos jí vyšla druhá sbírka Rodiště v nakladatelství Dobrý důvod.

Michal Nejtek je hudební skladatel. Přes deset let byl klavíristou a dramaturgem Agon Orchestra, jeho skladby pravidelně uvádí např. Orchestr Berg či Ensemble MoEns. Věnuje se hudbě pro divadlo. Jako pedagog působí na katedře skladby na HAMU.

*

Pořádá Dominikánská 8, HAMU a Centrum teologie a umění při KTF UK.

podcast na Spotify
season 04

Volná série osobně laděných podcastů zve už počtvrté k letní návštěvě různých spirituálních míst v Čechách. Nečekejte ale žádné uměnovědné rozbory nebo kázání. Opět půjde dokonce o místa, která neznáte, která ani nejsou na mapách. I když do několika slavných architektur také nahlédneme. Požádali jsme jednotlivé autory, aby si vybrali taková „punkta“, která jsou jim obzvlášť blízká a pokusili se přiblížit, v čem se jich dotkla, v čem pro ně spočívá jejich přitažlivá síla.

Letos se můžete těšit na básnířku Kláru Krásenskou, politologa a teologa Petra Kratochvíla, básníka Miroslava Olšovského, farářku Alexandru Jacobea, kněze a teologa Davida Vopřadu, nakladatele Roberta Krumphanzla, sochaře Jindřicha Zeithammla, architektku Dariu Balejovou nebo literárního kritika Jana M. Hellera.

K poslechu každý prázdninový čtvrtek počínaje čtvrtkem 27. června 2024.
Vedle Spotify poslouchejte také na Soundcloud, Apple Podcasts a YouTube.

Hudba a mix: Tobiáš Horváth, Haštal Hapka a Patrik Herman
Podcast připravují: Klára Jirsová a Norbert Schmidt

Letní místopisný podcast platformy Dominikánská 8
vzniká ve spolupráci s Centrem teologie a umění při KTF UK.

LETNÍ PUNKTA 2021, 2022, 2023, 2024 SPOTIFY

LETNÍ PUNKTA 2021 CTU

LETNÍ PUNKTA 2022 CTU

LETNÍ PUNKTA 2023 CTU

LETNÍ PUNKTA Dominikánská 8

epizody:

Klára Krásenská

Petr Kratochvíl

Miroslav Olšovský

Alexandra Jacobea

David Vopřada

Robert Krumphanzl

Jindřich Zeithamml

Daria Balejová

Jaromír Typlt

Josef Hrdlička

Jan M. Heller

K O N E C