Instalace obrazu v kostele sv. Benedikta na Hradčanech
FORTNA – klášter bosých karmelitánů
24. května – 31. srpna 2026

uvedení v neděli 24. května 2026
po mši, která začíná v 9:00 hodin

Barokní kazatelnu nelze ve starobylém hradčanském chrámu přehlédnout. Přesto je to dnes de facto mrtvý kus kostelního nábytku, svým nepoužíváním degradovaný na muzeální předmět, na svědka dávné historie, který dnes jen dokresluje „sakrální atmosféru“ interiéru. Možná právě proto si tuto kazatelnu vybrala malířka Martina Staňková jako dočasné místo pro svůj obraz – piktogram. Tam, kde kdysi stával kazatel, teď na černém pozadí přešlapuje jiná postava. Nekáže, nekřičí – mlčí. Nevyznačuje ji žádné rozhodné, kárající, varovné nebo jakkoli jinak zbožně se tvářící gesto. Je to člověk spíš znejistěný, nepříjemně zaskočený, člověk, který jaksi šlápl – modrá plocha vpravo dole nás nenechává na pochybách – do louže. A my všichni teď na něho hledíme. Na kazatelně se totiž nikdo jen tak neskryje. Kdo uteče, kdo se odvrátí dříve, my nebo on? Nebo máme ještě nějakou jinou možnost?

Norbert Schmidt, kurátor

Martina Staňková je absolventkou ateliérů intermédií a malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM). Má za sebou více než třicet výstavních projektů. Z poslední doby např. sólové výstavy Tiger Wanted ve Velké Bystřici, Pilgrim’s Paradise na zámku ve Valči, Šelmám nechám tě tu napospas v Galerii Cifra v severočeské Doubici, Holland Šukariben v pražské galerii 35m2 či účast na skupinové výstavě Osobní mytologie v galerii Dům umění města Brna – Dům pánů z Kunštátu. Na přelomu roku 2025/26 intervenovala v akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu do barokního kasulového rámu v kapli svatého Františka Xaverského instalací s názvem Sen. Více se o Martině Staňkové dozvíte na webových stránkách www.martinastankova.cz a na Instagramu @martina_stankova.

foto: Fortna

Kostel sv. Benedikta je otevřený:
úterý – pátek 9-19
sobota 14-17
neděle 10-17
(pondělí zavřeno)
více zde

Pořádá Fortna – klášter bosých karmelitánů na Hradčanech
ve spolupráci s Centrem teologie a umění Praha.

nový foyer barokního refektáře
dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze
(nový vstup na rohu ulic Husova a Jalovcová)
úterý 21. dubna 2026 od 19. 30 hodin

Čtení z nejnovějších textů Simony Rackové a Jaromíra Damka doprovodí současná hudba v provedení studentů HAMU pod vedením Michala Nejtka.

Jaromír Damek je básník, překladatel, tlumočník a pedagog. Vystudoval češtinu a rumunštinu v Praze a Bukurešti a profesně působil především jako učitel. Jeho tvorba se vyznačuje filozofickým a existenciálním laděním, často pracuje s metaforou, jazykovou obrazností a hlubší reflexí lidského života. Debutoval sbírkou Pozdní sběr (1999), na niž navázal souborem Do otav pršelo, obsahujícím básně z let 2007–2016. Vedle vlastní tvorby se angažuje i v literárním prostředí – byl dlouholetým porotcem soutěže Ortenova Kutná Hora a podporoval mladé básníky.

Simona Racková je básnířka, editorka a knižní redaktorka. Vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2013 vede recenzní rubriku časopisu Tvar a dlouhodobě se věnuje redakční a editorské práci, zejména pro nakladatelství Větrné mlýny. Podílela se na přípravě několika významných antologií české poezie doma i v zahraničí. Debutovala sbírkou Přítelkyně (2007), poté vydala další básnické knihy, naposledy Věci, co by mohly vzplát (2024). Je držitelkou dvou mezinárodních ocenění za poezii, její verše byly přeloženy do řady jazyků a v roce 2022 vydala také knihu pro děti Papírová kočka.

Michal Nejtek je hudební skladatel. Přes deset let byl klavíristou a dramaturgem Agon Orchestra, jeho skladby pravidelně uvádí např. Orchestr Berg či Ensemble MoEns. Věnuje se hudbě pro divadlo. Jako pedagog působí na katedře skladby na HAMU.

Anna Beata Háblová je spisovatelka, básnířka, vizuální umělkyně, architektka. Publikovala čtyři básnické sbírky, dvě populárně naučné knihy a dva romány (Směna a Víry). Román Směna bude v dohledné době vycházet v šesti jazycích.

*

Poetické večery současné poezie a hudby u pražských dominikánů pořádá platforma Dominikánská 8, HAMU a Centrum teologie a umění.

nový foyer barokního refektáře
dominikánského kláštera u Sv. Jiljí v Praze
(nový vstup na rohu ulic Husova a Jalovcová)
čtvrtek 9. prosince 2025 od 19. 30 hodin

Čtení z nejnovějších textů Zofie Bałdygy a Milana Ohniska doprovodí současná hudba v provedení studentů HAMU pod vedením Michala Nejtka.

Michal Prokop, Jan Hejduk – flétny
Martin Pelan – klarinet
Adam Štefunko – melodika
Tobiáš Horváth – akordeon
Benjamin Kotík – housle
František Kukula – bicí nástroje
Michal Nejtek – dirigent

Zofia Bałdyga je básnířka, překladatelka a sociální pracovnice. Vydala pět básnických sbírek v polštině: Passe-partout (2006), Współgłoski (2010), Kto kupi tak małe kraje (2017), Klimat kontynentalny (2021) a Nauka oddychania (2025). V roce 2023 jí v nakladatelství Fra vyšla první česky psaná sbírka Poslední cestopisy (nominace na Literu za poezii). Vystudovala Jižní a západní slavistiku na Varšavské univerzitě a sociální práci na ETF UK. Překládá současnou českou a slovenskou poezii do polštiny. V roce 2021 získala cenu časopisu Literatura na Świecie v kategorii pro začínající překladatele. Žije v Praze.

Milan Ohnisko je básník, nakladatelský a časopisecký redaktor a kulturní publicista. Za minulého režimu pracoval v pomocných zaměstnáních, působil v disentu, podepsal Chartu 77. Vydal řadu básnických knih, za sbírku Světlo v ráně (2016) obdržel cenu Magnesia Litera za poezii. Je také autorem knižních rozhovorů s hudebníkem Davidem Kollerem, moderátorkou Danielou Drtinovou, politikem Ivanem Bartošem a spisovatelem Martinem Reinerem. Pracuje jako zástupce šéfredaktora literárního obtýdeníku Tvar.

Michal Nejtek je hudební skladatel. Přes deset let byl klavíristou a dramaturgem Agon Orchestra, jeho skladby pravidelně uvádí např. Orchestr Berg či Ensemble MoEns. Věnuje se hudbě pro divadlo. Jako pedagog působí na katedře skladby na HAMU.

Anna Beata Háblová je spisovatelka, básnířka, vizuální umělkyně, architektka. Publikovala čtyři básnické sbírky, dvě populárně naučné knihy a dva romány (Směna a Víry). Román Směna bude v dohledné době vycházet v šesti jazycích.

*

Poetické večery současné poezie a hudby u pražských dominikánů pořádá platforma Dominikánská 8, HAMU a Centrum teologie a umění.

verticals

Artistic intervention
The Academic Church of the Holy Savior
Ash Wednesday – Easter 2026
Opening: February 18, 2026, at approximately 8:30 p.m.
(Ash Wednesday service for artists begins at 7:00 p.m.)

CZECH

Asch Wednesday of Artists 2026

*
Simple lines and just a bit of color
are my basic tools for expression.
They structurize space.
They can support a place.
(MI)

We approached with a request for this year’s artistic intervention the sculptor Monika Immrová. One reason for this was that, as she herself says, she „likes houses.“ Her art is inherently spatial, whether it be sculptures, reliefs, or even graphic work. Our author creates with the clear awareness that a well-placed, good sculpture can enhance a space. It brings a new quality. Just as a solitary tree in the countryside or sculptures in the city sometimes directly define a place. Think of crosses in the fields or Baroque columns in the squares. At Church of the Holy Savior, we also originally thought of a spatial object in connection with Monika Immrová.

However, things turned out a little differently. As the sculptor focused more and more on the essence of church’s architecture, she noticed that there were places where something was missing. And she prepared a set of eighteen paintings.

Norbert Schmidt, curator

photo: Petr Neubert

doprovodné akce:

• Artists‘ Ash Wednesday – opening of the intervention
Wednesday, February 18, 2026, after Mass, which begins at 7:00 p.m.
Opening in the sacristy at approximately 8:30 p.m.

• „Cashiered Altars“ – a meeting about the lost church furnishings
with art historian Filip Srovnal
and theologian and historian Miroslav Herold SJ
Sunday, February 22, 2026, after Mass, which begins at 8:00 p.m.

• Evening commented tour of the artistic intervention Intercessions
with author Monika Immrová and curator Norbert Schmidt
Sunday, March 8, 2026, after Mass, which begins at 8:00 p.m.

• Commented tour of the artistic intervention Intercessions in daylight
with author Monika Immrová and curator Norbert Schmidt
Sunday, March 29, 2026, after Mass, which begins at 2:00 p.m.

photo: Petr Neubert

Monika Immrová (* 1970 in Louny) graduated from the Academy of Fine Arts in Prague in 1995–2001, where she continued her doctoral studies in 2012–2018, completing her thesis entitled Recording and Visualization of the Canon of Proportions in Sculpture and Architecture. She has been exhibiting independently since 1996, with exhibitions including Členění (Division) at the House of Arts in České Budějovice (2017), Tříbení (Refining) at the Prague City Gallery (2020), and Monika Immrová at the Benedikt Rejt Gallery in Louny (2022). She is the author of several sculptural works, such as the fountain in Lázně Bělohrad (2022) and the longitudinal relief on the Nisa Factory building in Jablonec nad Nisou (2025). In 2008 and 2009, she won the Graphic Artist of the Year award and has illustrated several books. She is the co-author of the publications Socha 2 AVU 1990–2016 Demartini – Zeithamml (Sculpture 2 AVU 1990–2016 Demartini – Zeithamml) (2017) and Černé na Bílém (Black on White) (2024). More: https://immrova.com/

photo: Petr Neubert

The artistic intervention
and related accompanying program are organized by:
Academic Parish Prague
Center for Theology and Art Prague.
The project was supported by the Benetheo Foundation and the City of Prague.

Curator:
Norbert Schmidt

Production:
Martin Staněk

Expert collaboration:
Filip Srovnal, National Heritage Institute

Expert collaboration during realization:
Petra Pavlíčková OSB

Language editing:
Klára Jirsová

Visual graphics:
Helena Neubertová

We have put together a small 20-page publication about Monika Immrová’s intervention this year. It includes a curatorial introduction, an interview with the artist, and a study by art historian Filip Srovnal on „cashiered“ altars. Graphic design by Helena Neubertová. Available only at the Church of the Holy Savior.

Tours outside of regular church programs can be arranged
with parish assistant Kateřina Černá: info@farnostsalvator.cz, 222 221 339

setkání nad ztraceným salvátorským mobiliářem
s historikem umění Filipem Srovnalem
a teologem a historikem Miroslavem Heroldem SJ

Akademický kostel Nejsvětějšího Salvátora

neděle 22. února 2026
po mši, která začíná v 20:00 hodin

doprovodný program
umělecké intervence Moniky Immrové Přímluvy

ZVUKOVÝ ZÁZNAM

foto Petr Neubert

Plán kostela z doby po roce 1681,
anonymní kresba vložená do rukopisu z roku 1762 (NK XXIII C 98)

akademický kostel Nejsvětějšího Salvátora
Popeleční středa 18. února 2026 v 19:00 hodin

XXIX. Popelec umělců

Popelec umělců – setkání, které se poprvé uskutečnilo v našem kostele v roce 1996, navazuje na tradici, jež vznikla před více než sto lety v Paříži při bohoslužbách za umělce padlé během první světové války.  V Akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora je Popelec umělců příležitostí k setkání a dialogu mezi světem současného i starého umění a světem víry. Setkání se koná na Popeleční středu, kterou začíná postní doba.

Hudební doprovod pro letošní Popelec umělců vezme do hry tentokrát celý prostor salvátorského kostela. Hudební skladatel Michal Rataj přizval tentokrát k jeho realizaci dva další skladatelské kolegy Slavomíra Hořínku a Jana Trojana. Všichni tři napříč posledními roky procházejí akademickou farností jako autoři nové hudby ve spirituálním prostoru – ať už se jedná o nové koncertní skladby, účast při doprovodu liturgie anebo například hudební performance na Nocích kostelů.

Tři skladatelé a zároveň hráči na hudební nástroje akustické i elektronické k sobě přizvali tři další zpěváky a hudebníky – sopranistku Barboru Kabátkovou, hráčku na violu da gamba Mélusine de Pas a hráče na bicí nástroje Štěpána Hona.

V průběhu doprovodu liturgické slavnosti se do jednoho hudebního projevu protne hudba stará i nová, hudba akustická i elektronická, vokální a instrumentální, hudba sólová, ansámblová i taková, v níž se samostatným hudebním nástrojem stává samotný chrám.

Součástí Popelce umělců je letos také uvedení umělecké intervence Moniky Immrové. Své „Přímluvy“ rozmístila na různých místech chrámové lodi.

Liturgie, hudba, starý kostel a nové vizuální vstupy spolu vytvoří, jak doufáme, opět neopakovatelnou prostorovou událost.

19.00 hodin – Mše sv. s udílením popelce
Celebruje Mons. Tomáš Halík
Koncept hudebního doprovodu: Michal Rataj
Účinkují: Michal Rataj, Slavomír Hořínka, Jan Trojan,
Barbora Kabátková, Mélusine de Pas a Štěpán Hon

20.00 hodin – Uvedení postní intervence Moniky Immrové Přímluvy
V sakristii promluví Monika Immrová a kurátor Norbert Schmidt.

foto Zuzana Lazarová

Michal Rataj
koncept, live electronics, bicí nástroj, piano

Slavomír Hořínka
housle, bicí nástroje, zpěv

Jan Trojan
varhany, bicí nástroje, live electronics

Barbora Kabátková
soprán, zvon

Mélusine de Pas
viola da gamba

Štěpán Hon
tam-tam, vibrafon

*

Monika Immrová
Přímluvy

V pořadí XXIX. Popelec umělců pořádá Akademická farnost Praha společně s Centrem teologie a umění při ČKA. Koordinuje Martin Staněk.

Realizaci umělecké intervence podpořila Nadace Benetheo a Hlavní město Praha.

Ohlasy a souvislosti:

• Zvukový záznam kázání Tomáše Halíka na Popelci umělců 2026

• Promluva Norberta Schmidta při uvedení intervence Moniky Immrové
Christnet 27. února 2026

vertikály

umělecká intervence
Akademický kostel Nejsvětějšího Salvátora
Popeleční středa – Velikonoce 2026
uvedení: 18. února 2026 v cca 20:30 hodin
(bohoslužba Popelce umělců začíná v 19:00 hodin)

POPELEC UMĚLCŮ 2026
ENGLISH

*
Obyčejné čáry a trocha barvy
jsou pro mě základním vyjadřovacím prostředkem.
Člení prostor.
Dokážou podpořit místo.
(MI)

S prosbou o letošní uměleckou intervenci jsme se obrátili na sochařku Moniku Immrovou. A to i proto, že, jak sama říká, „má ráda domy“. Její umění je bytostně prostorové. Ať už jde o sochy, reliéfy nebo dokonce grafiky. Naše autorka tvoří s jasným vědomím, že dobře umístěná dobrá socha dokáže vylepšit prostor. Přináší novou kvalitu. Stejně jako solitérní strom v krajině nebo socha ve městě místo někdy přímo zakládá. Vzpomeňme na křížky v polích nebo barokní sloupy na náměstích. U Salvátora jsme v souvislosti s Monikou Immrovou také původně mysleli na prostorový objekt.

Věci se však vyvinuly trochu jinak. Jak se sochařka čím dál víc zaměřovala na podstatu salvátorské architektury, všimla si, že tu jsou místa, kterým něco chybí. A připravila soubor osmnácti maleb.

Norbert Schmidt, kurátor

foto: Petr Neubert

doprovodné akce:

• Popelec umělců – uvedení intervence
středa 18. února 2026 po mši, která začíná v 19:00 hodin
uvedení v sakristii v cca 20:30 hodin

• „Zkasírované oltáře“ – setkání nad ztraceným salvátorským mobiliářem
s historikem umění Filipem Srovnalem
a teologem a historikem Miroslavem Heroldem SJ
neděle 22. února 2026 po mši, která začíná v 20:00 hodin

• Večerní komentovaná prohlídka umělecké intervence Přímluvy
s autorkou Monikou Immrovou a kurátorem Norbertem Schmidtem
neděle 8. března 2026 po mši, která začíná v 20:00 hodin

• Komentovaná prohlídka umělecké intervence Přímluvy za denního světla
s autorkou Monikou Immrovou a kurátorem Norbertem Schmidtem
neděle 29. března 2026 po mši, která začíná ve 14:00 hodin

foto Petr Neubert

Monika Immrová (* 1970 v Lounech) absolvovala v letech 1995–2001 Akademii výtvarných umění v Praze, kde pokračovala v letech 2012–2018 v doktorském studiu, které zakončila prací Zápis a vizualizace kánonu o proporcích v sochařství a v architektuře. Samostatně vystavuje od roku 1996 – např. výstava Členění v Domě umění v Českých Budějovicích (2017), Tříbení v Galerii hlavního města Prahy (2020) nebo Monika Immrová v Galerii Benedikta Rejta v Lounech (2022). Je autorkou několika sochařských realizací – např. kašna v Lázních Bělohradě (2022) nebo podélný reliéf na budově v Nisa Factory v Jablonci nad Nisou (2025). V letech 2008 a 2009 získala ocenění Grafika roku; ilustrovala několik knih. Je spoluautorkou publikace Socha 2 AVU 1990–2016 Demartini – Zeithamml (2017) a Černé na Bílém (2024). Více: https://immrova.com/

foto: Petr Neubert

Uměleckou intervenci
a související doprovodný program pořádají:
Akademická farnost Praha
Centrum teologie a umění Praha.
Realizaci podpořila Nadace Benetheo a Hlavní město Praha.

kurátor:
Norbert Schmidt

produkce:
Martin Staněk

odborná spolupráce:
Filip Srovnal, Národní památkový ústav

odborná spolupráce při realizaci:
Petra Pavlíčková OSB

jazyková redakce:
Klára Jirsová

grafika vizuálů:
Helena Neubertová

K letošní salvátorské intervenci Moniky Immrové jsme sestavili malý dvacetistránkový sešitek. Vedle kurátorského úvodu obsahuje rozhovor s umělkyní a studii historika umění Filipa Srovnala o „zkasírovaných“ salvátorských oltářích. Graficky upravila Helena Neubertová. K dostání pouze u Nejsvětějšího Salvátora.

Prohlídku intervence mimo pravidelný program kostela lze domluvit
u farní asistentky Kateřiny Černé: info@farnostsalvator.cz, 222 221 339

kontakt pro média:
kurátor Norbert Schmidt, tel.: 777 00 50 13, mail: norbertinum@volny.cz

Ohlasy a souvislosti:

• Popelec umělců 2026

• Promluva Norberta Schmidta při uvedení intervence Moniky Immrové
Christnet 27. února 2026

• Přímluvy na pilířích Nejsvětějšího Salvátora
Rozhovor Matěje Senfta s Monikou Immrovou a Norbertem Schmidtem
Český rozhlas Vltava, 1. března 2026

• Začala postní doba
Reportáž Kateřiny Rózsové
Česká televize, Křesťanský týdeník, 1. března 2026

ZTRACENÝ OBRAZ

výstava jednoho obrazu v kapli sv. Františka Xaverského
kostel Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu
30. listopadu 2025 – 17. února 2026

uvedení na první neděli adventní
po bohoslužbě s jazzovými roráty,
která začíná v 20:00 hodin

Celý ten malý tak trochu pozapomenutý prostor kaple je jako jeden velký sen. Sen o dálce, cizích krajinách, cestě až na konec světa, dobrodružství. Na balustrádě stráží oltář hlavičky indiánů. Na hlavním obraze vidíme ležet postavu kdesi na břehu moře. Po dvířkách svatostánku se promenáduje krab. Nepřehlédnutelné jsou i mušle. Dvě roztodivné postavy jako z pohádek představují Indii a Čínu. U stropu se vznášejí zástupy andělů, dominuje záře a výhled do otevřeného nebe. Všude se mihotá zlato, valí se na diváka ze stěn i puklin expresivně žilnatého mramoru. A kde zbylo jen trochu místa, tam se vlní a proplétá fantastický dekor: ze štuku vytvarovaný, do kovu vtepaný, či jen energicky štětcem či špachtlí nahozený. Kaple svatého Františka Xaverského, kterou končí jižní, slunci přivrácená loď klementinského kostela, byla kdysi cílem hojně navštěvovaných poutí. Ale i místem tichého osobního spočinutí a modliteb, v neposlední řadě těch za dobrou smrt. Obraz ležící postavy totiž zachycuje scénu, kdy jezuitský hrdina nemocný a vyčerpaný umírá, a to 3. prosince 1552 na ostrově Šang-čchuan.

Jen jedno místo ve zdejší kapli se z této exotické bujarosti vymyká. Malý kasulový rám na pravé boční stěně zeje prázdnotou. Původní obraz je totiž již celá staletí ztracený. Neznáme ani jeho přesný motiv. Jen malá ruka namalovaná nad rámem napovídá, že zde s největší pravděpodobností také kdysi zářil xaverovský výjev. Jde totiž o aluzi na hlavní Xaverovu relikvii v mateřském chrámu Il Gesù v Římě: světcovu paži, která pokřtila tisíce pohanů. Snad tedy salvátorský obraz ukazoval Františka, jak křtí nebo káže, přímý doklad ale nemáme.

foto: Petr Neubert

Nyní zde vidíte obraz nový, současný. A řekněme to rovnou: Ten obraz je také jako sen. Stejného rodu jako prostor, ve kterém se na čas ocitl. Autorkou je malířka Martina Staňková. Během našich už tradičních salvátorských intervencí současného umění do starého chrámu nás totiž již delší dobu lákala myšlenka, že bychom velké akce mohli rozšířit ještě o malou výstavní řadu jednoho obrazu. Iniciátorem byl Petr Neubert. Jako místo nejpříhodnější a nejlogičtější se nakonec v rámci celého kostela ukázal právě prázdný Xaverův kasulový rám. Při postní intervenci v roce 2025 jsme jej poprvé společně s Ivanem Pinkavou „obsadili“ jednou jeho fotografií.

Druhá pomyslná náhrada ztraceného obrazu, tedy už přímo první díl nového cyklu, se ocitá v salvátorském kostele na počátku doby adventní a současně v předvečer světcova svátku. Martina Staňková vyšla z jednoho svého aktuálního díla. Přijala však nezvyklý kasulový tvar barokního rámu, a tak vznikl obraz nový. Nezvyklé je i jeho technické provedení. Malířka hrotem proškrabává ještě mokré temné akrylové barvy, aby se dostala na vrstvy spodnější, zářivější a barevnější. Její kresba je rázná a hravá zároveň, dekorativní až archetypální. Může nám připomínat japonské dřevořezy, tetování domorodců ale i křehkou sestru chvění Keitha Haringa. Martina Staňková z temné noci osvobozuje básnivé výjevy: květy, listy, dlouhé rostlinné šlahouny, mračné víry a hvězdy, a také dvě zubatá zvířata. Nasvěcuje nám cizokrajný prales a v něm náhodné setkání? Okamžik těsně před bojem na život a na smrt? Nebo touhu? Odhaluje nám osobní alegorie, obrazy fantazie zrcadlící i naše emoce? Jde tu o konfrontaci, hádku a svár, nebo spíš o přání po blízkosti a dialogu? Nebo právě o okamžik křehké rovnováhy?

Když jsme se nad obrazem naposledy před instalací sešli a přemýšleli nad vhodným názvem, vytáhla Martina z knihovny svou oblíbenou sbírku básní Emily Dickinsonové. Náhodně jsem nalistoval následující verše. A malířka navrhla, že je k tomu všemu taky ještě přidáme:

Se sny, tím křehkým věnem,
na chvíli zbohatneme –
pak vyhodí nás ven
od purpurových bran
do čtvrtí surových
které jsme znali dřív –

Norbert Schmidt, kurátor

*

foto: Petr Neubert

Martina Staňková je absolventkou ateliérů intermédií a malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM). Má za sebou více než třicet výstavních projektů. Z poslední doby např. sólové výstavy Tiger Wanted ve Velké Bystřici, Pilgrim’s Paradise na zámku ve Valči, Šelmám nechám tě tu napospas v Galerii Cifra v severočeské Doubici, Holland Šukariben v pražské galerii 35m2 či účast na skupinové výstavě Osobní mytologie v galerii Dům umění města Brna – Dům pánů z Kunštátu. Více se o Martině Staňkové dozvíte na webových stránkách www.martinastankova.cz a na Instagramu @martina_stankova.

*

Výstavu pořádají Akademická farnost Praha a Centrum teologie a umění Praha.
Realizaci podpořila Nadace Benetheo.

produkce: Martin Staněk

foto: Petr Neubert

Křížová cesta Martina von Feuersteina pro farní kostel sv. Anny v mnichovském Lehelu vznikla v roce 1898. O rok později ji vydali benediktini jako černobílé album ve švýcarském Einsiedelnu. Posloužila pak jako předloha pro mnoho křížových cest napříč Evropou. Tyto souvislosti jsme díky Mariusovi Winzelerovi zjistili při instalaci Křížové cesty z Krickerhau v době postní 2024 v presbytáři akademického kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Začali se nám také hlásit různí přátelé z daleka i z blízka s informacemi, kde všude se feuersteinovské křížové cesty také ještě vyskytují. Tato stránka tyto informace shromažďuje. Jedná se pravděpodobně o nejrozšířenější typus křížové cesty v první polovině 20. století, který zatím ležel mimo jakýkoli badatelský zájem. Kam až všude se rozšířila? Proč byla tak oblíbená? Na tyto otázky bychom rádi našli časem odpověď.

Pokud znáte ještě nějakou další křížovou cestu, než uvidíte dole, napište, prosím, na: norbertinum@volny.cz. Díky!

Křížová cesta Martina von Feiuersteina
ve Sv. Anně v Lehelu, Mnichov, originál 1898
architektura Gabriel von Seidls, 1887–1892

Křížová cesta Martina von Feiuersteina
vydaná v Einsiedeln 1899

Křížová cesta z Krickerhau
kostel sv. Kateřiny v Handlové
Slovensko
namaloval Ludwig Schramek v roce 1926

Kostel sv. Mikuláše v Lúčkách (Honneshau)
Slovensko, 1912

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Janove Lehote (Drexlerhau)
Slovensko
kostel postavený 1487, původní zasvěcení Narození Panny Marie
Křížová cesta pravděpodobně z roku 1930, kdy se rekonstruoval kostel

Kostel sv. Antonína Paduánského v Praze 
Česká republika
kostel podle návrhu Františka Mikše 1908-11
Křížová cesta 1941

Kostel Panny Marie Sněžné v Provodově
Česká republika
Křížová cesta od „malíř náboženských obrazů” Emila Brendela, snad 1947

Kostel sv. Mikuláše v Lounech
Česká republika
Křížová cesta z roku 1939 od mistra Františka Charváta z Kutné Hory

Kostel Nejsv. Trojice v Kameničkách
Česká republika

Kostel sv. Mikuláše v Ludgeřovicích
Česká republika, 1907

Kostel Navštívení Panny Marie ve Vimperku
Česká republika

Kostel sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckého v Horní Vltavici
Česká republika

s historiky umění Petrou Oulíkovou a Filipem Srovnalem

kostel Nejsvětějšího Salvátora
u Karlova mostu

neděle 16. března 2025 od 21:00 hodin

(po bohoslužbě, která začíná v 20:00 hodin)

v rámci postní intervence Ivana Pinkavy Noční práce

ZVUKOVÝ ZÁZNAM

foto Petr Neubert

foto Martin Staněk

foto Petr Neubert