Jiří Pavlík a Martin C. Putna
barokní refektář dominikánského kláštera
u Sv. Jiljí v Praze, vchod Jilská 7a
čtvrtek 7. března 2013 v 19:30 hodin
Je literatura antických křesťanů pouze vedlejším projevem dobového teologického myšlení? Je jejich setkávání s bohatou antickou kulturou jen důvodem k vášnivým polemikám? Athény, nebo Jeruzalém? Jaké místo měla poezie v křesťanském prostředí na sklonku římské říše, jakou literaturu si vlastně toto prostředí žádalo a jakou vytvářelo? Náš obraz pozdněantické literatury a v ní té křesťanské pomáhají zaplňovat překladatelské projekty, mezi něž patří i edice Poslední Římané, kterou řídí Martin C. Putna, jehož překlad Knihy hodinek (Cathemerinon) Aurelia Prudentia bude v rámci večera uveden, nebo knihy vydávané v edici Pietas benedictina, jejichž překladatelem je Jiří Pavlík. Právě s těmito dvěma hosty budeme hovořit o otázkách překládání antické křesťanské literatury, jeho tradici a smyslu v dnešní době, o významu, který má toto dědictví pro formování západní tradice, a v neposlední řadě o kráse, která z toho povstává.
Večerem provází Martin Bedřich.
Martin C. Putna (* 1968) je literární historik se širokým tematickým záběrem, který se dotýká i literatury pozdní antiky. Na toto téma publikoval např. překlad Órigenova výkladu o Písni písní (2000) a knihu o samotném Órigénovi z Alexandrie (2001), knihu studií o druhém životě antiky Řecké nebe nad námi aneb Antický košík (2006), knižní studie o Macrobiových Saturnáliích, životě svatého Martina od Sulpicia Severa či dějinách křesťanského písemnictví od Hieronyma, Gennadia a Isidora aj.
Jiří Pavlík (* 1970) je klasický filolog a překladatel, zabývá se antickou řeckou rétorikou a raněkřesťanskou literaturou. Překládá starozákonní deuterokanonické knihy, novozákonní apokryfy, v edici Pietas benedictina přeložil Apofthegmata (3 sv., 2000–2008), Palladiovy Poučné příběhy pro komořího Lausa (2002), Bohumilou historii mnichů syrských Theodóréta z Kyrru (2005) aj.
foto © archiv D8